Tak dneska jsem na Lighttpd převedl kompletně všechno, co mi běželo na Apache. Konfigurace je mnohem snažší než je u Apache, takže se v tom už konečně vyznám, což se o Apache říct nedalo a hodně jsem si musel vypomáhat návody z internetu. Snad to tak vydrží :-)

Protože už mě fakt začalo štvát, jak složitě musím všechno řešit na Apache a jak nesmyslně se chová při různých chybách, tak jsem se rozhodl, že osonduji i trochu jiná řešení a kdysi jsem měl dobré zkušenosti s Lighttpd a po krátkém bádání jsem tento web krásně spustil a nebylo s tím takové sraní jako pod Apachem.
Samozřejmě ještě nemám vyhráno, protože na Apache jsem měl spousty webů i služeb, takže ještě bude nějakou dobu trvat, než na Lighttpd předělám všechno, ale věřím, že to půjde relativně snadno a na Apache budu moct zapomenout.
Pokud máte nějaké tipy pro nastavení Lighttpd nebo kdyby něco na tomhle webu nefungovalo, tak určitě dejte vědět.

No nechci být infantilní, ale tenhle pejsek je prostě boží :).

To byla ale neskutečně dlouhá krávovina! Pán prstenů byl děsně dlouhá blbost, ale kam se hrabe na Hobbita. První díl by se dal smrsknout na půl hodiny a druhý jakbysmet. Skoro všechno, co se stalo před tím, než došli ke Šmakovi, bych klidně vynechal, nebo to narval do krátké informativní pětiminutové části. V okamžiku, kdy se Bilbo dostal ke Šmakovi, to ale začalo být dost dobré. Já mám draky rád a tenhle byl opravdu vyvedený a to jak po stránce grafické, tak po stránce osobnostní.
Pokud nejste fandové Hobbita, tak vám doporučuju většinu pasáží přetáčet, o nic nepřijdete a ušetříte spoustu času. Už aby byla za námi i ta trojka.

Tak pátý díl Kladiva na čaroděje vypadal ze začátku na pěknou pecku, rozjezd byl fakt zábavný, ale pak se to nějak zlomilo a zase takový odvaz to nebyl. Skoro začínám uvažovat, že se na celé Kladivo vykašlu, protože knihy z obyčejného prostředí s větší či menší přidanou hodnotou fantasy mi začínají lézt krkem.
Ještě uvidím, ale moc šancí Kladivu nedávám, sice se tam rozjíždějí zajímavé dějové linky a Vincenc by mi asi fakt chyběl, ale co nadělám.

Teď čtu knihu Bez slitování od Míry Žambocha a to je prostě úplně jiné kafe, už jsem v půlce knihy a každou stránku hltám a těším se na další - starý dobrý Žamboch.

Přeji všem čtenářům tohoto blogu SUPER Vánoce :).
A jako každý rok přídávám slečnu ;-).

Čtvrté Kladivo napsal Dušan D. Fabian, který je v pořadí už třetím spisovatelem přispívajícím do této nové série. Trojku napsal Ondřej S. Nečas a tomu se tedy vůbec nevedlo a ačkoliv nápady měl v knize dobré, tak kniha byla prostě nudná, utahaná a nepřehledná.

Naštěstí Dušan Fabian se Kladiva chopil mnohem pevněji a lépe a napsal poměrně přijemnou vyvražďovačku, která rozhodně neurazí a navíc drží slušné tempo. Sice finále mohlo být velkolepější, ale nebýt toho, tak knize vlastně není co vytknout. Není to díl, u kterého byste se hodně smáli nebo ve vás zanechal nějaký nový úžasný pocit, ale je to kniha, která vás pobaví a je napsaná tak dobře, že si její děj budete ještě dlouho pamatovat.

Už jsem rozečetl i pátý díl - Výtah do pekla, ten napsal opět Jiří Pavlovský a už na prvních stránkách jde znát, že bude zase žrádlo.

Tak další příběh Temné čepele je za mnou. První byl super i přes pomalejší rozjezd a na dvojku jsem se tedy hodně těšil. Podle recenzí i dvojka trpěla pomalejším začatkem, ale pro mě byl i začátek velmi zajímavý a napínavý. Hluchá místa v knize prakticky nejsou a může za to především sám Malus, který se opět ukazuje jako mistr všech padouchů, který dokáže všechno překroutit tak, aby z toho měl prospěch. Kniha navíc popisuje "rasu" stahovačů tak neskutečně originálně, že se nemůžete dočkat, až se o nich dozvíte víc, ale především, je nesnášíte a to je prakticky to jediné, v čem se dokážete ztotožnit s Malusem - jestli mi připadal jako hajzl v prním díle, tak ve druhém je to megahajzl :). Knihu určitě doporučuji, dark fantasy jak mí být.

Už v předchozím zápisku jsem vyjadřoval maximální nadšení nad touto knihou a teď jen poznamenám, že jsem knihu dočetl a v ničem mě nezklamala. Uvidíme jak to Gotrekem a Felixem bude umět Nathan Long, do jeho knih půjdu rozhodně bez očekávání a s předpojatým pesimismem.

Teď čtu Maluse - Temnou čepel 2 a zatím paráda, dokonce už mám za sebou asi 70 stránek, které jsou prý nejnudnější pasáží v knize a já se pořád bavil, takže věřím, že knihu slupnu během víkendu :).