Fantasy filmů všeobecně moc není, těch kvalitních ještě méně a pokud bychom ještě vyfiltrovali filmy, které fantasy tématiku s něčím míchají (městské fantasy, atd.) tak Dungeons & Dragons: Čest zlodějů je jedním z mála čistě fantasy filmů, který se drží středověkého prostředí, kam pouze přidává jiné rasy a pak už je jedinou zvláštností  právě ta všudypřítomná magie, která ten svět "ohýbá" podle (zlo)vůle autorů. Typickým příkladem tohoto žánru je třeba Pán Prstenů a pokud bych zahrnul i seriály, tak třeba Zaklínač. 

A právě proto, že jde o opravdovou zvláštnost až unikát (pořádné fantasy už tu opravdu nebylo dlouho), tak jsem se na film opravdu hodně těšil a šel jsem předpremiéru.

No a rozhodně toho nelituji. Ten film má opravdu mnoho co nabídnout a já to zkusím shrnout v bodech:

- ačkoliv rozpočtem AAA titul, tak duchem nikoliv a nebýt skvělých efektů a známých herců, tak se klidně mohlo jednat o velmi příjemné Béčko. Tohle beru jako plus, protože pompézních Áček, které se celkově tváří jako mistrovské dílo, už tu bylo dost a začíná to být nuda

- vtipy jsou často na hraně trapnosti, někdy za hranou, ale do toho světa a příběhu perfektně patří

- jak už jsem naznačil v prvním bodu, přestože tu zase máte nějakou záchranu světa, tak to není podáno přehnaně "osudově", ale naopak s lehkostí ve smyslu: "Ale tak co, zachráníme svět"

- velmi sympatičtí a někdy i netypičtí herci. Můj oblíbený Chris Pine všem samozřejmě vévodí, ale i další megastars (i ne tak stars :-) ) mu zdatně sekundují

- kvalita děje je překvapivě slušná, nechybí nečekané zvraty (je jich tam hned několik) a ačkoliv se film drží běžných schémat, tak k nim přidává dost neotřelých novinek na to, abyste si to možná ani neuvědomili

- film je celkově hodně hravý: hraje si s vizuálem, hraje si s postavami, hraje si s divákem a celkově jde vidět, že se na filmu někdo hodně "vyblbnul"

- trend, kdy jsou všichni herci přehnaně krásní, už je asi dávno pryč (díky bohu). Tady všichni vypadají normálně, někdy až ošklivě a film tím dává více prostoru příběhu a působí civilněji nebo dokonce reálněji (v rámci lidí samozřejmě, fantasy o realitě celkově moc není)

- ve filmu se přehnaně "nebitkuje". Už tedy nedostanete prostor zavřít oči, když se někdo na plátně několik minut "řeže". Nějaké boje tu sice jsou, ale není to zbytečná řežba beze smyslu, ale je to nějaký relativně smysluplný souboj, který dotváří děj.

Dalo by se toho napsat ještě určitě mraky, ale nemá smysl chodit okolo horké kaše a jdeme na hodnocení. Filmu dávám 85%. Kdybych hodnotil objektivně, tak bych asi musel jít trochu níž, ale tohle je ryze subjektivní recenze a můžu si tedy dovolit do hodnocení vložit svoje pocity a vděčnost za to, že je to další suprový fantasy film.

O Marvel Cinematic Universe (dále jen MCU) jsem zde už párkrát psal. Je to neuvěřitelné, ale Disney chrlí další a další filmy ze světa MCU jako na běžícím páse a stále vydělává obrovské peníze, protože to lidi prostě baví.
Začínají se sice už ozývat hlasy, že diváci už jsou superhrdiny přesycení a že popularita takových filmů už klesá nebo rychle začne klesat, ale já na to mám trochu jiný názor. Superhrdinové mě totiž nikdy nebrali. Ano, různí samozvaní strážci zákona nebo bytosti se super schopnostmi je téma, která mě samo o sobě moc nepřitahuje. To ale neznamená, že si takový film nedokážu užít - právě naopak! Dokážu ocenit příběh, dokážu si užít atmosféru a soustředím se na děj jako celek a neřeším tolik to, že ten základ je opět "hrdina v akci". No a myslím si, že to tak má spousta lidí a z toho důvodu éra superhrinů jen tak neskončí, jen musí jít správným směrem a najít vždy něco, čím bude diváka bavit kromě toho, že je hrdina v nesnázích. Otázkou tedy je, zda se to povedlo i ve čtvrtém Thorovi?

Já říkám, že jednoznačně ano, ale pokud to srovnám s předchozími třemi filmy, tak to není nic moc a kvalita šla přece jen dost dolů. Thor měl totiž od ostatních Marvel filmů jednoznačnou výhodu, tedy že byl relativně málo sci-fi, ale strašně moc fantasy a navíc s odkazem na klasickou severskou mytologii o Asgardu. Proto byl Thor moje asi nejoblíbenější postava z MCU. Všechny tři předchozí filmy byly prostě super a navíc každý trochu jinak. Třetí film neměl sice takovou hloubku, ale byl až neskutečně zábavný a vtipný. Aby také ne, když ho točil, dnes už slavný, řežisér Taika Waititi, jehož filmy jsou prostě vždycky neotřelá sranda. A možná právě to je problém čtvrtého dílu, který opět natočil T. Waititi - sranda zůstala, ale začalo to nějak ještě víc pokulhávat v tom zbytku. Vtipy pořád super, spousta nových originálních nápadů, ale tak nějak to přestalo fungovat po stránce atmosféry. To, že je děj nelogický asi víc než obvykle, to bych filmu odpustil - i když třeba hlavní záporák Christian Bale v prvním souboji neustále používá techniku "propadání se do země" a je opravdu velmi složité ho zasáhnout, tak pak najednou tuhle svojí výhodu a schopnost asi nějak zapomene a najednou je z toho "šermířský" souboj, který prostě nemůže vyhrát ... mno, jak říkám, odpuštěno. Ale to, že ten děj nějak nedokáže vybudovat tu správnou atmosféru, protože pořád přelétá mezi suprovým vtipem, úžásným vizuálem, ale najednou trochu špatně fungujícími vážnými scénami, to už se odpustit nedá. To celkové vývážení filmu je prostě nezvládnuté. Po skončení zůstává taková divná pachuť, takový pocit nedotaženosti a neuspokojení. A mimochodem, to je prostě nějaká móda nechat Natalii Portman nechat zase na konci velkofilmu umřít? Navíc takhle blbě? Thor má k dispozici celý vesmír plný zázraků a mimozemských doktorů, má kontakt na pozemského dr. Strange, který dokáže vyléčit cokoliv, ale on jí prostě jen chytne do náruče, řekne jí, že ji miluje a bude se kvůli ní cítit na ho*no (to je přesná citace z filmu).

Při hodnocení je těžké hodnotit objektivně, když k Thorovi (jakože k filmu :-D) mám nějaký příjemný emoční vztah a tím pádem bylo velmi snadné moje očekávání zklamat. Nicméně žádné hodnocení vlastně není objektivní, tudíž bez dalšího zdržování dávám 70%. Je to nejnižší známka dobrého filmu, na 69% už začínají filmy, které nejsou např. na CSFD v červeném hodnocení a já si myslím, že film má mnohé kvality a do červených/dobrých filmů patří, nicméně to stále znamená, že je tam 30% rezerva a film má velmi, tedy opravdu velmi, daleko k dokonalosti ...

Tohle léto jsem byl nějaký aktivnější ve sledování filmů a tak jsem si řekl, že se zde podělím o nějaké zkušenosti. 
V první řadě se chci zmínit o nové vlně českých komedií, které toto léto přineslo. Nejsem si jistý, ale o českých filmech zde píšu asi úplně poprvé. Ono se také není čemu divit, protože vlastně nebylo o čem psát. Po roku 89 se prostě v ČR točily jen samé braky. Jednalo se buď o nějakou vzpomínku na totalitu nebo na válku, případně o romantické komedie a nebo o nějakou kombinaci zmíněného. Prostě koukat se na to moc nedalo. Nicméně tento rok přinesl do českých kin nový svěží vítr, který doufám nastolí novou éru české nekorektní komedie. 
Ano, to slovo "nekorektní" je určitě na místě, protože navdory stále hyperkorektnější světové společnosti, tak ani jeden z následujících filmů "inkluzistům" neudělal radost. Jedná se o "svatou trojici" následujících filmů:

Vyšehrad: Fylm
Začnu od nejslabšího kousku, kterým je filmové pokračování veleúspěšného a megavtipného seryálu Vyšehrad. Ačkoliv pro mě z nové trojce asi nejslabší, tak to neznamená, že by se mi film nelíbil - naopak! Film to byl skvělý, parádní, vtipný, originální, ale prostě měl jen neskutečnou konkurenci. Lavi tady opět předvedl perfektní demenci, ale tvůrci nechtěli, aby se zase jednalo o krátké epizodky, ale chtěli celý film propojit jednou megavtipnou dějovou linkou a to se jim dokonale povedlo.
Vyšehrad: Fylm jsem viděl včera na letním promítání pod širým nebem v areálu Rolava v Karlových Varech a byl to pro mě opravdu skvělý zážitek. Hodně jsem se zasmál, skvěle se bavil, ale následující filmy byly přece jen krapítek lepší.
Dávám 95%.

Tři Tygři ve filmu: JACKPOT
Tři Tygři jsou fenoménem, který zasáhl nejen domovskou Ostravu této komediální skupiny, ale získal si pozornost celého Česka. JACKPOT je prvním filmem Třech Tygrů a jde na něm vidět, že "tygří kluky" to fakt neskutečně baví. Je v tom poznat hravost, tvořivost a zároveň určitý nádech umění, který filmu dává skvělou atmosféru. Smál jsem se od začátku do konce a nenudil jsem se ani na chviličku. Na filmu jsem byl už cca před dvěma měsíci v chodovském kině KASS.
Dávám 96%.

Párty Hárder: Summer Massacre
A nyní nekorunovaný král letošní nálože nekorektního humoru. Tohle je prostě dokonalost. Pokud předchochozí filmy byly skvělé, tak tento počin jde ještě dál a dává divákovi zážitek, se kterým se jen trochu dokáže měřit předchozí díl Párty Hárd. Tenhle film má něco, co jsem ještě nikdy nezažil. Kromě toho, že jsem u filmu několikrát brečel smíchy a tu a tam jsem měl až takový záchvat smíchu, až jsem nemohl popadnout dech, tak film má ojedinělou a pro mě dosud nevídanou vlastnost - film je totiž zdánlivě nekonečný!
Ano, všichni známe relativní vnímání času. Když se dobře bavíte, řekněme večer s přáteli, tak těch pár hodin uteče jako nic. Když pracujete a práce vás nebaví, nebo ještě lépe a konkrétněji. Když jste na nějaké nudné dvouhodinové poradě, tak i ty dvě hodiny nudného tlachání vám neutíkají a vy máte pocit, že za oknem musela utéct celá roční období nebo dokonce roky. Ale Párty Hárder je film, který dokázal ohnout "relativitu" či relativní vnímání času. Člověk se skvěle baví, směje se, hýká, mlátí se do kolen a říká si: "Škoda, že to za chvíli končí." Jenže ono to nekončí, děj jede dál a dál, pořád přibývají další vtipy, další vtipné i nechutné a šílené situace, všechno dál graduje a po těch 100 minutách čistého brutálního a neotřelého humoru člověk odchází ubrečen, ale především zaplaven tolika vjemy, že je nezvládá zpracovat a myslí si, že muselo uběhnout celé léto a nikoliv necelé dvě hodiny.
Ten film je prostě fenomén. Ano - je to debilní, ano - je to nechutné, ano - je to sprosté, ale ano - nic z toho nevadí, ba právě naopak. U tohohle filmu se vám nestane, abyste chtěli kouknout na mobil nebo abyste začali přemýšlet o něčem jiném. Jste neustále koncentrováni na dechberoucí zábavu, která nemá ve světě konkurenci a takový Klub sráčů se může jít totálně vycpat, protože pro Párty Hárd natož pro Párty Hárder to není soupeř!
Dávám 200% a ano, jsem si absolutně vědom, že 100% je maximum, ale tenhle film dosáhl maxima minimálně dvakrát!

No a posledním filmem, o kterém se zde zmíním, který už ale nepatří mezi české filmy a ani mezi komedie, tak tím je:

Predátor: Kořist
Mám pro Vetřelce i Predátora velkou slabost. Některé knihy o Vetřelcích považuji za to nejděsivější, co jsem kdy četl. Proto jsem rád, že filmy s těmito témáty stále vznikají.
Nový film s Predátorem vznikl pod křídly Disney a tak i my, čeští diváci, máme možnost si ho vychutnat na streamovací platformě Disney Plus. Tu já sice nemám, ale kamarád ano, takže jsem film viděl u něj. 
Film šel hodně jinou cestou než všechny předchozí filmy. Nejde jen o kompletní změnu prostředí, ale i celkové pojetí děje. Zatímco v předchozích filmech, tak nějaké budování charakterů bylo spíše na obtíž ději, zde se s hlavní postavou opravdu sžijete a zajímá vás, co s ní bude. To nebývá u podobných filmů časté a dává to i smysl, protože ve filmech o Vetřelcích nebo o Predátorech stejně skoro všichni zemřou. Tady se ale povedlo charakter vykreslit parádně, zapracovat na jeho postupném vývoji a do toho vývoje zapojit Predátora.
Za mě rozhodně super. Možná bych mohl i říct, že jde o nejlepší film s Predátorem vůbec, ale to by možná bylo ukvapené, protože mám v mozku stále čerstvě vtisknuté přijemné pocity z nového filmu a tedy srovnání s těmi staršími, především s pro mě tolik oblíbeným Vetřelec vs. Predátor, by nebylo fér.
Dávám 85%.

Když nad tím tak přemýšlím, tak existuje vůbec větší legenda, než je světoznámá Duna? Osobně mě nenapadá žádná kniha, která by byla ve světě fantastiky slavnější a ze které by se do dnes čerpaly nápady (pominu-li Bibli, protože tu by mnozí z nějakého důvodu do fantastiky nepočítali). Věděli jste, že Duna byla inspirací i pro Tatooine?

No a protože letos měl premiéru i další film, který se pokoušel slavné dílo Franka Herberta přenést na filmové plátno, tak jsem si řekl, že konečně i já bych se měl s Dunou seznámit. Ačkoliv všechny díly Duny (které napsal přímo Frank Herbert, nikoliv jeho syn) mám v knihovně už dávno, dokopal jsem se k nim teprve teď, právě z důvodu, abych si nejdříve přečetl knihu a pak teprve se šel podívat na film. Nemám to rád v opačném pořadí, protože si nechci kazit vlastní představivost "vizuálem" z filmu.

Duna (kniha)
Po přečtení je mi naprosto jasné, proč je kniha takovým kultem. Je tam opravdu tolik nápadů, tolik věcí, o kterých člověk může přemýšlet, tolik dějových zvratů, že mi nezbývá než dát knize opravdu vysoké hodnocení. Dávám 84% a výše nejdu spíše z toho důvodu, že kniha by si jednoznačně zasloužila důstojné pokračování, ale to podle všeho nikdy pořádně nepřišlo a všechny další díly už se věnují planetě Arrakis v době třeba po tisíci letech od děje tohoto prvního dilu a to mi přijde opravdu škoda - příběh je tím trochu neuzavřený.
Každopádně pokud si chcete přečíst něco neotřelého, tak směle do toho. Kniha, i přes své stáří, neztratila nic ze svých kvalit.

Duna (film)
Film mapuje knihu cca jen do 50% (někdy příští, či spíše přespříští rok, nás čeká další díl, který se bude věnovat právě druhé půlce knihy) a můžu jednoznačně říct, že jakožto znalec knihy, jsem se v něm dobře orientoval a byl jsem příjemně překvapen, jak se s tématem filmaři vypořádali. Nicméně se nemůžu zbavit dojmu, že kdybych knihu neznal, tak tak na mě bude film působit velmi plytce a nedostatečně. Film totiž některé věci předkládá, ale nevysvětluje a jakoby předpokládal, že divák je i zároveň znalec předlohy. Mně osobně to samozřejmě nevadí, ale pokud jste Dunu nečetli, tak vaše pocity mohou být všelijaké. Nicméně za mě osobně dávám 80% a znovu důrazně odporučuji si přečíst knihu a pak teprve koukat na film.

Jak víme, tak Marvel Universe dnes jede a je na vrcholu zájmu. Všech 24 předchozích filmů z tohoto versmíru sklidilo obrovský úspěch a samozřejmě to už je slušná statistika a jak víme, tak v každé takové statistice se jednou musí objevit vyjímka. Je tou vyjímkou Shang-Chi a legenda o deseti prstenech?

Je a není, odpověď tedy není úplně snadná. Rozeberme si to v bodech:

PLUS:
- film je něco jiného než byly předchozí filmy
- tolik Jackie Chanů v jednom filmu jsme už dlouho neviděli :-)
- pořád se tam Marvel snaží propašovat lehké a velmi přijemné vtipy
- jsou tam draci
- hlavní hrdina neřeší milostné problémy
- ve filmu vlastně nejsou žádné sexy ženské, které by odváděly pozornost od děje
- proč je to legenda o prstenech, když to jsou náramky? Možná je v tom něco víc a další filmy na tento vrhnou lepší světlo.

MÍNUS:
- film nedokázal vybudovat atmosféru
- děj pokulhává, není moc překvapivý, ani originální
- tolik Jackie Chanů v jednom filmu jsme už dlouho neviděli :-D
- nemůžete se zbavit pocitu, že jde o "inkluzivní dílo" (asiati do MU, ženy do společnosti, ...)
- souboje člověka nebaví, není to ten pravý Jackie Chan
- je tam málo draků
- otec hlavního hrdiny řeší milostné problémy (není toho tolik, ale vždy je to to samé, milostná témata jsou už navždy vyčerpaná)
- když nepočítám po-titulkovou scénu, tak jsou ve filmu snad jen dva bílí lidé
- předchozí bod by nevadil, ale jeden z dvou bílých lidí je vlastně zelená příšera, takže jsme zase u pocitu tlačené inkluze
- ve filmu vlastně nejsou žádné sexy ženské, které by odváděly pozornost od děje a on ten děj za moc nestojí
- proč je to legenda o prstenech, když to jsou náramky? V tuhle chvíli nevíme a ani nevíme, zda se to někdy dozvíme.
- Marvel měl vždy maximálně úžasné efekty, ale tady na mě všechny animované příšerky působí plasticky

Takže sečteno a podtrženo, máme tady rozhodně nejslabší dosud natočenou marvelovku. Nicméně film má svá světlá místa a přece jen dokáže trochu zaujmout, takže vyloženě propadák to není. Dal bych velmi opatrných 60% a řekl bych, že přidávám procenta jen kvůli příslibu dalších filmů, kdy se možná dozvíme něco zajímavého o ději tohoto filmu.

Poslední "marvelovka" třetí fáze MCU je za mnou. Nasmál jsem se jako už dlouho ne. Přestože by někdo mohl říct, že vtipy nebyly moc originální, tak jejich provedení a načasování bylo opravdu skvělé a já se prostě královsky pobavil. Navíc to byla taková komornější marvelovka, kdy se neřešil osud lidstva, světa, nebo vesmíru a tak vůbec (ano, ty droni mohli být nebezpeční, ale v porovnání s hrozbami v dalších filmech MCU zase o tolik nešlo). Řešily se pouze iluze a především Spider-Manův osoní život.
A já vlastně nikdy neměl rád, když se někde zbytečně vykreslují charaktery a řeší se láska a podobně. Většinou to totiž filmy neskutečně kazí a zdržuje. Ale tady se tvůrcům povedlo to tak brilantně skloubit s dějem, že to tam jednoznačně skvěle pasuje a vlastně to tam patří.

Filmu dávám 10/10 a blahořečím Marvelu, že i po tolika filmech stále drží laťku na takové úrovni.

Marvel na nás už víc jak dekádu chrlí jeden film za druhým a v rámci jeho vesmíru ještě nevypustil nic, co by byl vyloženě propadák. Kapitán Marvel není vyjímkou, opět je to film, který se povedl. Drží si svůj příjemný oddechový styl vyprávění, stále padají vtipy a nikdy to není tak temné, abyste z toho měli nepříjemný pocit.

Film tedy jen dále drží linku a vede příběh k epickému konci, který za měsíc uvidíme v posledních Avengers a je tedy nutné na něj jít, jinak budete příští měsíc ztraceni.

Ještě jedna zajímavost na závěr: kolem filmu se strhl tzv. "hate flame", tedy, že lidé, především na internetových diskusích, nadávali na film a jeho přílišné zaměření na feminismus a menšiny a já nevím na co ještě. Upřímně řečeno .... ničeho takového jsem si nevšiml. Každá postava, ve všech filmech, má svoje vlastnosti a hrdinka Kapitánky Marvel, tedy Carol Danversová, je prostě holka a je to holka, která občas musí bojovat proti chlapům a ano, tu a tam to zmíní, ale žádná blbá feministka to rozhodně není. Ona si jede svoje a to, že má za kamarádku černošku, mi opravdu nepřijde nijak problematické nebo rušivé. Nicméně herečka, která tu kamarádku hraje, tak má strašně vyvalené oči, vypadá, že se pořád něčemu diví :-D, ale jinak je OK.

Takže závěrem dávám 90% a doporučuju jít a nemít absolutně žádný strach z předsudků nebo samotné předsudky.

Ačkoliv pro mě dnes už nejsou Hvězné války nic zásadního, tak jsem stále jejich fanouškem. No a protože jsem byl včera v Praze a v ten den měl i přemiéru film Solo: Star Wars Story, tak jsme se s kamarádem rozhodli, že na něj zajdeme do kina přímo v Praze. Oba dva 3D technologii pro filmy považujeme za velký omyl, ale přesto jsme jí dali ještě jednu poslední šanci, protože nás spousty lidí přesvědčovaly, že iMax je něco úplně jiného něž klasické 3D. To je ovšem OBROVSKÝ OMYL!
Je to sice polarizační technologie, tudíž oči u toho trpí o něco méně, přesto je pocit z 3D brýlý pro oči pořád nepříjemný a po skončení filmu byly oči šíleně unavené. Obraz není tak ztmavený jako např. u stereoskopické technologie, přesto na barvách určitě ztratí. Ale hlavní neduhy 3D, tedy ta všeobecná rozmazanost všeho, co není v popředí, nebo velmi nepříjemné scrollování obrazu, tak to všechno zůstalo, jen to dostanete naservírované na daleko větším plátně. Vůči ostatním 3D technologiím se navíc ve velmi světlých scénách objevují svislé pruhy.
Takže na iMax klidně zapomeňte. Kdekoliv vám někdo bude cpát 3D brýle, tak tam nechoďte. Bylo to úplně naposledy v životě, co jsem na nějaké 3D byl, už opravdu nikdy víc!

Z výše uvedených důvodů jsem si film o Hanu Solovi moc neužil. Přitom byl určitě vtipný, příjemně, ale nikoliv přehnaně, akční a dějově dost bohatý. Bohužel propracaný svět Hvězdných válek, který je většinou hlavní devizou všech SW filmů, zde ustoupil do 3D rozmazanosti. Až ho uvidím znovu na normální televizi, tak si ho snad už užiju víc.

Závěrem -> SMRT 3D kinům i celé této technologi!

Ještě před pár lety by si kdokoliv z nás dokázal jen stěží představit, že něco překoná Hvězdné války a nebo Star Trek. Obě zmíněné ságy jsou ohromným pojmem ve světě filmu a zná je prakticky každý. Obě ságy se nadále rozvíjejí a třeba Star Trek vesmír je dnes už tak bohatý, že ho Star Wars asi jen těžko dožene. Hvězdné války naproti tomu dokázaly zaujmout i běžnější publikum, zatímco Star Trek si přece jen ponechal pozlátko až moc technického filmu pro nadšence. Jenže oba zmíněné fenomény byly nedávno poraženy.

Ano, byli to Avengers, kteří už deset let budují svůj vesmír a berou si jako předlohu původní papírové komixy, kterým se leckteří kdysi vysmívali. Ale právě v těchto dnech poslední Avengers dokázali, že všechno může být překonáno a nyní jsou Avengers a jejich vesmír jasnou světovou jedničkou mezi všemi franchisemi.

Kam tím mířím? To je přece jasné, běžte na nové Avengers: Infinity war (part 1) a pokud jste neviděli všechny marvel-filmy tomuto epickému konci (i když konci ... :-)) předcházející, tak je nakoukejte, protože rozhodně nebudete litovat. A nebojte se, ty dvě a půl hodiny utečou jako voda a vy si je, stejně jako já, určitě užijete!

Můj strach o osud celé předaleké galaxie je pryč. Osmá epizoda Hvězdných válek je za mnou a já už jsem opět klidný. Nové SW8 se povedlo a drží atmosféru, kterou vytyčily předchozí díly. Nic jako šílený a nepříjemný Rogue One se nekoná.

Pár mých potřehů:
- logika osmého dílu je zatím nejhorší ze všech epizod, ale to nevadí, Hvězdné války nejsou o logice
- poslední díl je nejvtipnější, párkrát jsem se opravdu od srdce zasmál a moje přítelkyně dokonce dostala záchvat smíchu, když se objevil mistr Yoda
- když už jsme u mistra Yody, tak to není ten krásný, uvěřitelný animovaný, jaký byl v epizodách I až III, ale ta miloučká loutka z původní trilogie. Jestli je to dobře nebo špatně nechám na každém z vás, ale rozhodně to působí vtipně.
- nejslabším článkem v epizodě 7 byl Adam Driver alias Václav Klaus mladší. V tomto díle jsem si na něj buď zvyknul a nebo působí mnohem lépe. Asi tomu pomohla jeho zranění a zohyzdění, která mu dopomohla k lepšímu vzezření.
- Snoke, který byl asi nejsilnějším tématem internetových diskutérů po epizodě 7, tady dostal více prostoru, ale jeho příběh nebyl vůbec rozvíjen a naopak byl dost rychle utnut. Myslím, že je to škoda, ve filmu znatelně chyběla větší temnota a i když se Adam Driver zlepšil, tak to stále není žádný hlavní záporák.
- chyběl mi Harrison Ford, já ho mám rád a v tomhle filmu by se pro něj našlo hodně prostoru
- film je plný různých "příšerek" a exotických zvířat a to je dobře. Je to jeden z výborných aspektů celýho tohoto universa. Mimochodem, tolik opěvovaní porgové nejsou, podle mě, tím nejlepším :).
- TROCHU SPOILER: už jsem tu zmínil porgy a logiku filmu a tohle je zářný příklad obojího. Tedy když se Chewie chystá večeřet, tak to vypadá, že chce sníst upečeného porga. Jenže všude kolem jsou další živí porgové a když si Chewie porga přikládá k tlamě, tak ostatní porgové začnou šílet a on se chudák nenají. To mi opravdu nepřijde logické, protože měli šílet, když je zabíjel a nebo je opékal na ohni :-D
- režisérsky je to rozhodně zvládnuté dílo
- nudil jsem se pouze jednou, když Rey byla v "díře temné strany" (nevím jak jinak ji nazvat :-D)

To je asi tak vše. Každopádně dlouhý život Hvězdným válkám, máme tu další skvělý přírůstek ke kultu.