Měl jsem teď po večerech trochu času, respektive jsem byl z toho všeho cvičení, chození, běhání a prostě sportování celkově dost unavený a tak jsem po večerech sledoval seriál Falcon a Winter Soldier. Mám z toho trochu rozporuplné pocity, které jsou možná dané mojí sociální bublinou nebo dokonce zemí, kde žiju, protože některá nosná témata tohoto seriálu mi přišla vyloženě mimo mísu.
Strašně se tam totiž řešilo, kdo má jakou barvu pleti. Že původní Kapitán Amerika byl bílý blonďák s modrýma očima a teď to má být někdo s černou pletí. Upřímně řečeno, asi jsem opravdu úplně mimo. A jak říkám, asi je to prostě dáno tím, kde žiju. Ale kdyby na to neupozornili, tak by mi vůbec nedošlo, že Kapitán Amerika změnil barvu. Šel bych ještě dál a přiznám se, že mě vlastně nikdy nenapadlo, že představitel Flacona je černoch a představitel původního Kapitána Ameriky je běloch. Kdybych je měl popsat, tak asi rozhodně zmíním, že jeden je černý a druhý dost bledý. Ale vlastně by mě v tom popisu vůbec nenapadlo na základě té barvy někoho kvalifikovat nebo definovat. Popíšu to na nějakém jednoduchém příkladu:
Já vidím modrý nebo zelený koberec, nic víc. Je to jejich vlastnost, která na jejich funkčnost, praktičnost a další atributy absolutně nemá vliv. Do interiéru se mi hodí oba absolutně stejně (navíc jsem chlap, takže už po prvním dnu barvu totálně přestanu vnímat). Ale někdo asi vidí, že zelený je vyrobený v továrně se špatnou vzdálenou historií a strašně to řeší, i když ta továrna dnes žádné problémy nemá. Jenže mně jde o koberec, barvu neřeším a funkčně jsou oba stejné. Tak proč budu řešit nějakou historii či původ koberce nebo jeho výrobce, když stejně každý bude mít na tu historii jiný názor a bude si ji vykládat jinak.
Někdo by možná řekl, že mám moc zjednodušené vnímání světa, ale já si to úplně nemyslím. Celou tu historii znám (i když třeba né úplně podrobně) a tak nějak si myslím, že je to za námi a neustálé připomínání nějaké tehdejší rasové nerovnosti spíš nahrává těm, kteří takto smýšlejí ještě dnes.
Nicméně jinak seriál celkem ušel, respektive na jedno podívání dobré, ale víc jak 60% tomu dát nemůžu.
Tohle léto jsem byl nějaký aktivnější ve sledování filmů a tak jsem si řekl, že se zde podělím o nějaké zkušenosti.
V první řadě se chci zmínit o nové vlně českých komedií, které toto léto přineslo. Nejsem si jistý, ale o českých filmech zde píšu asi úplně poprvé. Ono se také není čemu divit, protože vlastně nebylo o čem psát. Po roku 89 se prostě v ČR točily jen samé braky. Jednalo se buď o nějakou vzpomínku na totalitu nebo na válku, případně o romantické komedie a nebo o nějakou kombinaci zmíněného. Prostě koukat se na to moc nedalo. Nicméně tento rok přinesl do českých kin nový svěží vítr, který doufám nastolí novou éru české nekorektní komedie.
Ano, to slovo "nekorektní" je určitě na místě, protože navdory stále hyperkorektnější světové společnosti, tak ani jeden z následujících filmů "inkluzistům" neudělal radost. Jedná se o "svatou trojici" následujících filmů:
Vyšehrad: Fylm
Začnu od nejslabšího kousku, kterým je filmové pokračování veleúspěšného a megavtipného seryálu Vyšehrad. Ačkoliv pro mě z nové trojce asi nejslabší, tak to neznamená, že by se mi film nelíbil - naopak! Film to byl skvělý, parádní, vtipný, originální, ale prostě měl jen neskutečnou konkurenci. Lavi tady opět předvedl perfektní demenci, ale tvůrci nechtěli, aby se zase jednalo o krátké epizodky, ale chtěli celý film propojit jednou megavtipnou dějovou linkou a to se jim dokonale povedlo.
Vyšehrad: Fylm jsem viděl včera na letním promítání pod širým nebem v areálu Rolava v Karlových Varech a byl to pro mě opravdu skvělý zážitek. Hodně jsem se zasmál, skvěle se bavil, ale následující filmy byly přece jen krapítek lepší.
Dávám 95%.
Tři Tygři ve filmu: JACKPOT
Tři Tygři jsou fenoménem, který zasáhl nejen domovskou Ostravu této komediální skupiny, ale získal si pozornost celého Česka. JACKPOT je prvním filmem Třech Tygrů a jde na něm vidět, že "tygří kluky" to fakt neskutečně baví. Je v tom poznat hravost, tvořivost a zároveň určitý nádech umění, který filmu dává skvělou atmosféru. Smál jsem se od začátku do konce a nenudil jsem se ani na chviličku. Na filmu jsem byl už cca před dvěma měsíci v chodovském kině KASS.
Dávám 96%.
Párty Hárder: Summer Massacre
A nyní nekorunovaný král letošní nálože nekorektního humoru. Tohle je prostě dokonalost. Pokud předchochozí filmy byly skvělé, tak tento počin jde ještě dál a dává divákovi zážitek, se kterým se jen trochu dokáže měřit předchozí díl Párty Hárd. Tenhle film má něco, co jsem ještě nikdy nezažil. Kromě toho, že jsem u filmu několikrát brečel smíchy a tu a tam jsem měl až takový záchvat smíchu, až jsem nemohl popadnout dech, tak film má ojedinělou a pro mě dosud nevídanou vlastnost - film je totiž zdánlivě nekonečný!
Ano, všichni známe relativní vnímání času. Když se dobře bavíte, řekněme večer s přáteli, tak těch pár hodin uteče jako nic. Když pracujete a práce vás nebaví, nebo ještě lépe a konkrétněji. Když jste na nějaké nudné dvouhodinové poradě, tak i ty dvě hodiny nudného tlachání vám neutíkají a vy máte pocit, že za oknem musela utéct celá roční období nebo dokonce roky. Ale Párty Hárder je film, který dokázal ohnout "relativitu" či relativní vnímání času. Člověk se skvěle baví, směje se, hýká, mlátí se do kolen a říká si: "Škoda, že to za chvíli končí." Jenže ono to nekončí, děj jede dál a dál, pořád přibývají další vtipy, další vtipné i nechutné a šílené situace, všechno dál graduje a po těch 100 minutách čistého brutálního a neotřelého humoru člověk odchází ubrečen, ale především zaplaven tolika vjemy, že je nezvládá zpracovat a myslí si, že muselo uběhnout celé léto a nikoliv necelé dvě hodiny.
Ten film je prostě fenomén. Ano - je to debilní, ano - je to nechutné, ano - je to sprosté, ale ano - nic z toho nevadí, ba právě naopak. U tohohle filmu se vám nestane, abyste chtěli kouknout na mobil nebo abyste začali přemýšlet o něčem jiném. Jste neustále koncentrováni na dechberoucí zábavu, která nemá ve světě konkurenci a takový Klub sráčů se může jít totálně vycpat, protože pro Párty Hárd natož pro Párty Hárder to není soupeř!
Dávám 200% a ano, jsem si absolutně vědom, že 100% je maximum, ale tenhle film dosáhl maxima minimálně dvakrát!
No a posledním filmem, o kterém se zde zmíním, který už ale nepatří mezi české filmy a ani mezi komedie, tak tím je:
Predátor: Kořist
Mám pro Vetřelce i Predátora velkou slabost. Některé knihy o Vetřelcích považuji za to nejděsivější, co jsem kdy četl. Proto jsem rád, že filmy s těmito témáty stále vznikají.
Nový film s Predátorem vznikl pod křídly Disney a tak i my, čeští diváci, máme možnost si ho vychutnat na streamovací platformě Disney Plus. Tu já sice nemám, ale kamarád ano, takže jsem film viděl u něj.
Film šel hodně jinou cestou než všechny předchozí filmy. Nejde jen o kompletní změnu prostředí, ale i celkové pojetí děje. Zatímco v předchozích filmech, tak nějaké budování charakterů bylo spíše na obtíž ději, zde se s hlavní postavou opravdu sžijete a zajímá vás, co s ní bude. To nebývá u podobných filmů časté a dává to i smysl, protože ve filmech o Vetřelcích nebo o Predátorech stejně skoro všichni zemřou. Tady se ale povedlo charakter vykreslit parádně, zapracovat na jeho postupném vývoji a do toho vývoje zapojit Predátora.
Za mě rozhodně super. Možná bych mohl i říct, že jde o nejlepší film s Predátorem vůbec, ale to by možná bylo ukvapené, protože mám v mozku stále čerstvě vtisknuté přijemné pocity z nového filmu a tedy srovnání s těmi staršími, především s pro mě tolik oblíbeným Vetřelec vs. Predátor, by nebylo fér.
Dávám 85%.
Jestli jste jeste nevideli posledni epizodu Arrowa, tedy konkretne S07E07: The Slabside Redemption, tak to rychle napravte. Asi nejlepsi epizoda Arrowa vubec!
Ti co mě znají, tak vědí, že Partička je něco, co mě neskutečně baví a koukám na ní nejen v televizi nebo na internetu, ale chodím také na všechna představení, která jsou jen trochu v dojezdové vzdálenosti. Proto mě v historii Partičky zamrzely dvě věci: zrušení vysílání na televizi Prima a také, relativně dost aktuální, odchod Ondry Sokola.
Nicméně se zdá, že obě věci se docela slušně vyřešily. Prima od minulého týdne opět Partičku dává a i když je to bez Ondry, tak je to pořád super sranda. Ondra byl určitě skvělý, ale ze všech představení, na kterých jsem byl, tak Ondra se ukázal pouze na jednom. V těch ostatních, mnou viděných, vystoupeních Ondru nahrazoval buď Dalibor Gondík (nic moc) a nebo Jakub Kohák (docela dobré). Ostatní "hráči" Partičky si jedou ale pořád svoje a skoro by se dalo říct, že i kdyby tam čtvrtého neměli, tak to utáhnou. Proto odchod Sokolíka zamrzí, ale nic se vlastně neděje.
V prvním díle nové, dnes nazývané, Prima Partičky byl jako čtvrtý Michal Novotný, od kterého jsem nic moc neočekával, ale při jeho Reklamaci jsem měl pocit, že Ondru více než dobře zastoupí a jeho hraní cikána mi Ondru dokonce silně připomínalo. Z Ondrovo náhradníků je to pro mě asi zatím nejlepší volba.
Byl jsem na letošním posledním předprázdninovým vystoupení v Bílině, kde Partička vystoupila v sestavě Michal, Igor, Geňa a Kohák a bylo to boží. Jdu i na jedno z prvních poprázdninových vystoupení, které se koná v Rakovníku a už se nemůžu dočkat, až to kluci rozjedou a doufám, že to bude s Novotným. Na Ondru zapomeňme, to je prostě minulost - i když výborná.
Ještě se chci zmínit o tom, jestli si Ondra uvědomuje, co pro něj samotného odchod z Partičky znamená. Partička je jasný fenomén, nic podobného v České republice nemáme a všechna představení jsou vždy beznadějně vyprodána. Kluci z Partičky jsou prostě slavní a oblíbení, to je zřejmý fakt. Díky Partičce se jim dostává určitá prestiž, protože jsou vždy v povědomí lidí.
Na Partičce se svezl i Ondra Sokol - kdo kdy slyšel o Sokolovi, než se začala Partička vysílat? Byl to sice režisér snad všech pořadů Michala a Geni, ale já ho teda vůbec neznal.
Dnes Ondra dělá nějaké podřadné pořady, točí ještě podřadnější filmy a i k tomu se podle mě dostal z části kvůli tomu, že ho Partička zviditelnila. Je asi jasné, že s jeho odchodem z Partičky o tohle všechno hned nepřijde, ale řekl bych, že mu to určitě ubere na "slávě", protože věta: "to uvádí ..." nebo "tam bude hrát ten z Paričky" pomalu vyšumí a najednou Ondra už nebude "táhnout davy".
Takže dlouhý život Partičce, ať už v televizi a nebo "na vzduchu"!
Vím, že první sezóna Povstalců byla odvysílána už před nějakou dobou, ale já to zvládl dokoukat až včera.
Přesto, že jsem k seriálu přistupoval s negativní předpojatostí a bál jsem se, že Disney do toho vnese tu svoji dětinskost, tak se tak nakonec nestalo a Povstalci jsou důstojným nástupcem Klonových Válek.
To ale neznamená, že první série byla nějak geniální, kvalit Klonových válek Povstalci rozhodně nedosahují. Co je na seriálu špatné, to je rozhodně grafika. Klonové Války byly na první pohled nic moc, ale když si člověk trochu zvykl, tak zjistil, že je grafika nádherná a perfektně zapadá ke světu Hvězdných Válek. Povstalci jsou na tom přesně opačně, první pohled vám skoro vezme dech, říkáte si, že grafika je perfektní, jsou v ní suprové barvy a celkově se ze začátku zdá, že je grafická stránka o level výš. Jenže pak přijdou jiné lokace a jiné rasy a vy se nestačíte divit, co je to za hrůzu a jak mohl někdo něco takového pustit do televize. Typickým příkladem jsou wookiové, tam jsem se dokonce rozhodl, že sem dám ukázku:
Na levé straně je vidět Čubaka v Klonových Válkách a napravo jsou vidět wookiové v Povstalcích. Rozdíl je na první pohled patrný a propastný. Tohle by neměli ani pustit do televize, Disney evidentně zkrátil rozpočet a rendering dalších pěkných wookiů se mu nezdál jako lukrativní investice.
Pokud pomineme grafiku, tak děj nakonec není vůbec špatný. Bál jsem se, že v Povstalcích bude prostě málo jediů a tím se ze seriálu stane něco tuctovějšího. To se naštěstí nestalo. Samozřejmě, že jediů je méně, ale to nevadí, protože těch pár dostává opravdu hodně prostoru. Navíc toho prostoru dostávali v každém díle více a více
Celkově tedy hodnotím nový seriál pozitivně a pokud se v dalších sériích ještě zlepší, tak se máme opravdu na co těšit. Druhá řada startuje už 2. řijna tohoto roku.
O seriálech toho sem moc už nepíšu, sice je sleduji dál, ale nejsou pro mě nic zásadního, takže nemám potřebu se o něco ze serálů podělit. Většinou. Tentokrát mě zaujalo, jak tvůrci natahují některé seriály tím, že do děje přidají jednu totální krávu (dámy mi prominou), která opravdu jen prodlužuje děj a bez ní by bylo všechno v seriálu lepší - kromě jeho délky.
Napríklad - Rachel v Prátelích, Lily v Jak jsem poznal vaši matku a dokonce i Kočanská v Červeném Trpaslíku byla dobrá jen dokud se o ní jen mluvilo. Autoři seriálů by si měli uvědomit, že méně je někdy více a necpat tam totální husičky, které jsou sice relativně hezké na pohled, ale vývoj děje jen zdržují a bez nich by byl celý serál stravitelnější. Třeba seriál Jak jsem poznal vaši matku Lily odsoudila k více než podprůměrnosti, přitom první řady měly neskutečný tah na bránu a všichni tvrdili, že je to boží seriál. Jenže pak Lyli dostala víc prostoru a víme, jak to dopadá teď, aktuálně běží devátá sezóna a ..... no škoda mluvit.
Je tu jen proto, aby byly rovnou zobrazeny všechny rubriky :)
Kontakt:
- mail – příjmění@jméno.one
- www – jiri.one
Informace:
- Jméno – Jiří Němec
- Věk – 39 let
- Zájmy – sport (běhání, cyklistika, cvičení celého těla, ...), četba, programování, počítače, Linux a tu a tam nějaká pěkná adventura
- Oblíbené knihy – Kroniky železného druida, Asfalt, Holomráz (a v budoucnu všechno od Štěpána Kopřivy), všechny knihy Jiřího Kulhánka, všechno od Miroslava Žambocha, Warcraft (všechny díly, ale především Richard A. Knaak), Doom, Dracula, …
Oblíbené filmy – Návraty do budoucnosti, Star Trek, X-Men a filmy Terence Hilla a Buda Spencera - Oblíbené seriály – Červený trpaslík, South Park, Partička IT, Star Trek (TNG a Voyager), Hvězdná brána (Atlantida je možná nejlepší seriál ever), …
- Oblíbené hry – Quest for Glory, Broken Sword, Monkey Island, Deponia, … prostě všechny dobré adventury, série Trine, …
- Nejoblíbenější internetové stránky (kromě mých ;-)) – AbcLinuxu.cz, Root.cz, …
- Oblíbená distribuce – Arch Linux
- Fandím – Linuxu, Open Source, Pythonu, …
Něco o mně v čestině (english version below this text):
Od narození bydlím Karlovarsku a jako (skoro) každé dítě jsem udělal přijímačky do školky ……. mno přeskočíme ;-). Po školce a základce jsem byl přijat na SPŠ Ostrov na obor Automatizace a Energetika. Tenhle obor je částečně o elektrice a částečně o počítačích a programování (učili jsme se například Assembler nebo Pascal). Po škole jsem se částečně věnoval průmyslové automatizaci, ale velmi záhy jsem začal v práci používat i programování.
Dnes stále ještě trochu projektuji v automatizaci, ale už především programuji v Pythonu různé systémy (webové aplikace, interní systémy pro výměnu dat, atd).
Something about me:
I have lived in Karlovy Vary since birth and like (almost) every child I took the entrance exam to kindergarten ....... so we skip ;-). After kindergarten and primary school I was accepted to the secondary school Ostrov in the field of Automation and Power Engineering. This field is partly about electricity and partly about computers and programming (we learned for example Assembler or Pascal). After school I was partly involved in industrial automation, but very soon I started to use programming in my work.
Today I still do a bit of design in automation, but I mainly program various systems in Python (web applications, internal data exchange systems, etc).
Jiří – 2007 (poslední úprava 2024)