Přepnout stránku na český jazyk ·:[ Jiřího blog ]:· Switch site to english language
5. Červen, 2021
Zařazen do: Linux — Jiří @ 22:19

Za svůj život jsem používal mnoho distribucí, ale pokud se budeme bavit o dlouhodobém používání, tak jsou vlastně jen 3. Cca dva roky, ještě někde na střední a krátce po střední, tak jsem používal Gentoo. To byla skvělá zkušenost, ale kvůli času jsem přešel na Arch Linux. Arch mi vydržel několik let, těžko teď říct kolik, řekněme, že cca 5 let a to prostě jednou nainstalováno a pak už jen používáno a aktuálizováno. Vlastně ty instalace byly možná dvě, protože tenkrát byl Arch jen pro i686 a já přešel na architekturu amd64 ještě před oficiálním oznámením, že bude Arch 64bit podporovat. No a z různých důvodů, asi hlavně protože s Archem přece jen byly očas problémy, tak jsem v roce 2012 přešel na openSUSE. U toho jsem vydržel také hodně let, opět to bylo cca 5 krásných roků. Nicméně v roce 2017 jsem přešel zpátky na Arch. Na něm jsem jen skoro do dnešního dne.

Asi stárnu, nicméně přestalo mě opět bavit opravovat něco kvůli nějaké změně v systému. Nedávno mi přestala fungovat klávesnice, protože byla nějaká změna XML v Xorgu a já to sice vyřešil relativně rychle, ale řekl jsem si, že tohle já opravdu pořád dokola řešit nechcii. Chci se soustředit na jiné věci. Takže Arch musel pryč a udělal jsem si takové okružní kolečko po distribucích.

Ve zkratce:
KDE Neon - zajímavá distribuce, ale špatně dokumentovaná a byl problém i změnit timeout v grubu, protože nebylo jasné, kde se to mění (zkuste to googlit, má s tím problém hodně uživatelů téhle distribuce)
Fedora Linux (konkrétně verze 34) - to je hodně zajímavá distribuce, nicméně Gnome (v40) mi přijde, že jde trochu zvlášním směrem, jakoby zapomněli na ergnomii. KDE verze je ovšem hodně nová, ale musí jí člověk trochu ladit - např. použití KDE file dialogu ve Firefoxu není defaultně nastavené a musíte ručně instalovat kdialog a nastavovat global variables. Ta distribuce je hodně Gnome centrická a půlka balíčků je šíleně nových, až za hranicí bleeding edge a půlka zase šíleně neaktulizovaných (třeba open source hry - checkněte cdogs-sdl). Takže to není úplně pro mě, ale rozhodně je to dobrá volba.
Kubuntu, Ubuntu - zajímavé, pokud toho chcete řešit co možná nejmíň, tak s chutí do toho.*buntu distribuce jsou taková jistota pro všechny. Nezůstal jsem u Kubuntu spíše z důvodu, že bych si na něj musel delší dobu zvykat, ale jinak, jak říkám, tam jednoduše všechno jede na první dobrou.
Debian - to je velmi zajímavá volba pro pokročilejší uživatele Linuxu. Strašně se mi líbí, jak moc je to otestované, jak moc je to zdokumentované a jak je to rychlé. Jde tam znát, že to jednoznačně někdo těžce ladí než se to dostane do stable větvě. Opět jsem nezůstal především proto, že jsem nebyl (zatím) ochotný si na DEB distribuci zvykat.

No a vzešel z toho jasný návrat k openSUSE. To je prostě distribuce, ve které se vyznám. Která je hodně intuitivní, má perfektního správce balíčků (Zypper) a kde umožňuje velmi pohodlně něco, s čím mají ostatní distribuce trochu problémy - mixování repozitářů pouze pro určitý software. Přesně to znamená, že já nechal nové openSUSE Leap 15.3 v nezměněné, velmi otestované, skálopevně stabilní a velmi svižné verzi, ale zároveň jsem si v systému povýšil ty balíčky, které chci mít nové a které stabilitu systému neovlivní. Jednoduše jsem doinstaloval Python 3.9, ten je ve standardních repozitářích a nainstaluje se po boku výchozícho 3.6, takže systémové knihovny si novější, ne tak otestované verze, nevšímají. Dále jsem přidal repozitář s open source hrami, takže si mohu užívat nejnovější CDogs-SDL ve verzi 0.12. Dále jsem přidal repozitář Mozilla, který mi zajistí vždy čerstvý Firefox a Thunderbird - mimochodem openSUSE má vlastní opatchovanou verzi Firefoxu i Thunderbirdu a tyhle aplikace jsou tak do Plasmy integrovány velmi dobře, nejen skrze file dialog. No a jako poslední jsem přidal repozitář packman, který je asi nejznámějším repozitářem a v tom najdu např nejnovější MPV či Kodi.

Nové openSUSE šlape opravdu skvěle a nemělo by se další cca 3 roky měnit, což mi teď plně vyhovuje.

• • •
1. Květen, 2021
Zařazen do: Linux, Život, Ostatní — Jiří @ 13:15

Tak protože se stěhuji a člověk nikdy neví, jak moc dobře bude internet fungovat v novém místě, tak jsem raději zvolil jinou variantu než mít vše puštěné doma. Ano, je pravda, že pokud to má člověk doma a má dostatečně stabilní (a rychlý) internet a elektřinu, tak je to určitě dobrá volba, ale to já do budoucna rozhodně nevím. Tudíž jsem zvažoval, jak to udělat a nejlevnější řešení je nějaký Raspberry Pi housing. Koupil jsem tedy nejsilnější dostupné Raspberry Pi, tedy verzi 4B s 8GB ram. Dal jsem do toho nejrychlejší SD kartu, kterou jsem mohl sehnat. Pro jistotu jsem ještě koupil malou čtečku a do ní jsem dal druhou nejrychlejší SD kartu, kterou jsem sehnal (na tuto kartu budu dělat zálohy celého systému). Celé Raspberry jsem obalil do hliníkového chladiče, aby se nehřálo. Nainstaloval jsem tam Manjaro Linux a už to frčelo do serverovny. No a v tuto dobu už čtete blog z nového Raspberry a vypadá to, že to jede slušně, přestože mi přijde, že rozhodně maličko pomaleji než dřív - uvidíme, zda se to nedá vyladit. Případně hlašte problémy prosím.

Jinak taková zajímavost na konec. Protože RethinkDB, které používá tento blog, mi nešlo pod Arch Linuxem ani Manjarem přeložit pro architekturu ARM64, tak jsem byl nucen poprvé nasadit Docker. A není to nic složitého, docker je rozhodně zajímavá technologie, myslím, že bych mohl celý tento blog do budoucna provozovat z dockeru, protože je s ním opravdu snadná práce.

Chtěl bych udělat nějaký podrobnější popis toho, jak jsem všechno nakonfiguroval a tak dále, ale už začínám mít toho počítače dost. Takže třeba někdy příště, ale minimálně chci udělat git repozitář s konfiguráky, pak sem dám link.

A tady se můžete podívat, jak vypadá neofetch z nového "želízka" :-D.

• • •
18. Duben, 2021
Zařazen do: Knihy, Život — Jiří @ 14:54

Zatímco loňský rok byl na knihy, pro mě, znamenitý, tak letošní rok mi v čtení moc nepřeje. Čtu asi pořád docela dost, ale nějak se nemohu začíst do žádné knihy natolik, abych se odhodlal ji dočíst. Mám asi smůlu na tituly, ale většinou mě to po pár kapitolách přestane bavit, respektive mi začne být jedno, jak to bude v příběhu pokračovat.
Typickým případem je Domovina od R.A.Salvatore. Přečetl jsem asi 10 procent knihy a vůbec mě to nechytlo a když jsem se nemohl donutit pokračovat, tak jsem to prostě, prozatím, vzdal. Snad bude nálada jindy. A takových knih mám tento rok víc. 

Aktuálně mám přečteno 32% z knihy Temný experiment, která mě taky nebere tak, jak bych rád, aby mě dobrá kniha pohltila. Nicméně myslím, že tuhle knihu zdolám a rozhodně sem o ní pak napíšu. Snad se to rozjede, už se tam pomalu začíná něco dít :).

• • •
Zařazen do: Život, Ostatní — Jiří @ 11:11

Nevím jak to máte vy, ale já prostě zbožňuji spánek. Ačkoliv jsem velmi aktivní člověk (sport taky zbožňuju, byl jsem běhat nebo jsem cvičil prakticky všechny dny v tomto týdnu), tak spánek je prostě moje nejoblíbenější činnost. Někdo sice říká, že tím zabíjím život, ale já si to rozhodně nemyslím. Ve spánku zažívám ty nejkrásnější věci a nemám to tak, že by to pro mě byl čas, který bych si po probuzení neuvědomoval. Nepamatuji si sice skoro žádné sny, ale pamatuji si pocity, které jsem v těch snech měl a rozhodně kompletně vnímám ten čas, který jsem spánkem a sněním strávil a v nímám ten čas rozhodně pozitivně, kolikrát mnohem pozitivněji než "bdělý život".

Mám navíc asi trochu štěstí na panelák, ve kterém bydlím (ačkoliv už v něm bydlím jen částečně, už většinou spím jinde). Paneláky jsou prostě plné lidí, dětí, zvířat a prostě všeobecně zdrojů zvuku nebo spíše hluku (dle výkladu nebo názoru). Navíc bydlím ve městě, takže venku jezdí auta, autobusy, náklaďáky, štěkají tam psi, štěbetají ptáci, probíhají tam různé stavební či bourací práce, prostě všude okolo je nějaký "zvukový bordel". Ale pokud zavřu okna (plastová), tak já mám na spaní krásný klid. Spím doslova jak zabítý a každou minutu spánku si totálně užívám :). Probudím se tehdy, kdy moje tělo řekne, že spánku stačilo a nebo tehdy, kdy měchýř řekne, že jemu taky stačilo :-D.

Tenhle zápisek píšu ze dvou  důvodů. Že můj dobrý kamarád bydlí v baráku blízko silnice (já tak blízko silnice zase nejsem, navíc jsem dost vysoko - 5NP a hluk z okolí mi tady tlumí krásné vzrostlé lípy), kde po páté hodně ranní začnou jezdit náklaďáky a do pozdních nočních hodin v jeho bytovém domě někdo hlučí. Kamarád je z toho docela nešťastný.
Já to tak nemám, večer celý dům i jeho okolí utichne a my tady všichni prostě parádně spinkáme :). Škoda, že z různých osobních důvodů tento byt opouštím (to je druhý důvod - chci si postesknout), bylo to tu krásné .... a klidné a já to tu zbožňoval. Ale to je život.

• • •
Zařazen do: Programování, Život, Ostatní — Jiří @ 10:29

Protože jsem člověk, který na sobě rád pracuje, tak jsem se rozhodl, že se zúčastním týmového kurzu Pythonu. Do konce tohoto kurzu už zbývají jen 3 lekce / týdny a zatím zvládám krásně :). Nabyté znalosti využiju při zlepšování tohoto blogu i jinde.

Nicméně přihlásil jsem také proto, že sice umím programovat, respektive umím řešit problémy programováním, ale vlastně neumím programovat v týmu. Oběcně pracovat v týmu umím, protože moje zaměstnání, tedy projektant elektro, je hodně o práci v týmu. Ale programátorský tým není to stejné co projekční či projektantský tým. Rozdíly tam opravdu jsou, ale jdou špatně definovat, proto je zde vyloženě popisovat nebudu. Nicméně to, že to je rozdílné, ještě neznamená, že je to pro mě problematické.
Rychle jsem se do toho dostal a stejně jako při projektování, tak opět jsem se brzy dostal do vedoucí pozice týmu, o kterou vlastně nestojím :). Nicméně je to dáno tím, že já mám s programováním nějaké zkušenosti a další členové týmu toho naprogramovali daleko méně nebo dokonce nic. Navíc jsem hodně aktivní a jsem do programování a řešení problémů zapálený. Není to tedy o tom, že bych byl nějaký "borec programátor" a jasná "vůdčí osobnost", ale tím, že ono to vždycky padne na toho nejzkušenějšího a nejaktivnějšího. V jiné skupině by to tak zřejmě nedopadlo.

Každopádně si to dost užívám, hodně baví mě řešit úkoly, které nám v tomto kurzu "kouči / koučové" přichystali - některé z těch úkolů jsou docela zapeklité - ty mám nejraději :-).

PS: to nejlepší, kromě výše zmíněného, co jsem se v tomto kurzu naučil, je testování kódu. Zjistil jsem, že testování kódu, které jsem do teď nedělal, velmi usnadňuje a zrychluje práci, ale především, odhaluje chyby, které by člověk jinak nepředpokládal. Navíc jsem konečně začal používat debugging kódu, což jsem do té doby vlastně vůbec nedělal a jel jsem, asi trochu pomalou metodou, pokus-omyl-vytisknout_proměnné_do_konzole_-pokus..... . S debuggingem a s testy to jde vše daleko lépe a rychleji.

PPS: moje řešní úkolů dávám i do gitu - https://github.com/jiri-one/Kosoctverci

• • •
17. Leden, 2021
Zařazen do: — Jiří @ 17:07

Já si myslel, že tohle má být poslední kniha a zakončení celé série. Jsem rád, že to není pravda, protože se chci s Attikem setkávat dál, ale navíc je tato kniha, podle mě, nejhorší z célé série a tak by jako zakončení byla ještě horší. Jinak se to čte stále dobře, pořád je tam mnoho nápadů, ale tomuhle dílu prostě chybí nějaká jiskra a větší dávka napětí, které předchozí knihy měly. Pořád se jedná o nadstandardní kus literatury, ale v rámci série rozhodně nejslabší. PS: konec, který sice nepatří přímo do dějové linky, je ale příjemně roztomilý a z knihy tak zůstane radostný pocit :).

Uštvaného musí samozřejmě číst všichni, kdo přečetli předchozí díly a kteří chtějí ve čtení dalších dílů pokračovat. Nicméně v rámci série se dostaneme max na 81%.

• • •
2. Leden, 2021
Zařazen do: Linux, Hry, Ostatní — Jiří @ 10:54

Jako každý rok jsem opět chtěl dodržet tradici a zahrát si o Vánocích Serious Sama. Sice už vyšel SS4, ale na ten bohužel nemám dostatečně výkonný stroj (zatím). No a některé díly Serious Sama jsem už dohrál dvakrát a tak se mi nechtělo je hrát znovu. Nicméně našel jsem ideální řešení, které hraní Seriouse dalo nový rozměr - s kamarádem jsme si zahráli kooperativní mód ve First Encouter a bylo to boží. Dali jsme trochu vyšší obtížnost a ve dvou se to prostě lépe táhne, takže jsme to za pár hodin prošli celé. Určitě dáme i Second Encouter a budeme pokračovat dál .... ale asi zase až o dalších Vánocích, uvidíme :).

• • •
1. Leden, 2021
Zařazen do: Knihy, Život, Ostatní — Jiří @ 10:04

Nevím zda to bylo způsobeno koronavirem, či dobrým výběrem knih, ale za rok 2020 se mi podařilo přečíst 12 knih a u té třinácté jsem v půlce. To není špatné. Ano, mohlo by to být lepší, ale 1 kniha na měsíc je určitě slušné číslo. Nedělá to ze mě ani knihomola a ani nevzdělance. Takže jsem s výsledkem spokojen.

Vzhledem k tomu, že je nový rok, tak by možná někteří očekávali, že si dám nějaké předsevzetí, co se knih týče. Ale na to já nevěřím. Myslím si, že zlepšovat se člověk může každý den a ne si to slibovat v nějaký konkrétní den jen proto, že je to zvykem. Takže další rok uvidíme, zda se mi povedlo knih přečíst víc a nebo naopak méňě :-).

• • •
Zařazen do: — Jiří @ 09:37

Všem čtenářům tohoto blogu přeji úspěšný a samozřejmě šťastný nový rok 2021!

Ohňostroj :))

• • •