Přepnout stránku na český jazyk ·:[ Jiřího blog ]:· Switch site to english language
7. Srpen, 2022
Zařazen do: Život, Filmy, Seriály — Jiří @ 11:59

Tohle léto jsem byl nějaký aktivnější ve sledování filmů a tak jsem si řekl, že se zde podělím o nějaké zkušenosti. 
V první řadě se chci zmínit o nové vlně českých komedií, které toto léto přineslo. Nejsem si jistý, ale o českých filmech zde píšu asi úplně poprvé. Ono se také není čemu divit, protože vlastně nebylo o čem psát. Po roku 89 se prostě v ČR točily jen samé braky. Jednalo se buď o nějakou vzpomínku na totalitu nebo na válku, případně o romantické komedie a nebo o nějakou kombinaci zmíněného. Prostě koukat se na to moc nedalo. Nicméně tento rok přinesl do českých kin nový svěží vítr, který doufám nastolí novou éru české nekorektní komedie. 
Ano, to slovo "nekorektní" je určitě na místě, protože navdory stále hyperkorektnější světové společnosti, tak ani jeden z následujících filmů "inkluzistům" neudělal radost. Jedná se o "svatou trojici" následujících filmů:

Vyšehrad: Fylm
Začnu od nejslabšího kousku, kterým je filmové pokračování veleúspěšného a megavtipného seryálu Vyšehrad. Ačkoliv pro mě z nové trojce asi nejslabší, tak to neznamená, že by se mi film nelíbil - naopak! Film to byl skvělý, parádní, vtipný, originální, ale prostě měl jen neskutečnou konkurenci. Lavi tady opět předvedl perfektní demenci, ale tvůrci nechtěli, aby se zase jednalo o krátké epizodky, ale chtěli celý film propojit jednou megavtipnou dějovou linkou a to se jim dokonale povedlo.
Vyšehrad: Fylm jsem viděl včera na letním promítání pod širým nebem v areálu Rolava v Karlových Varech a byl to pro mě opravdu skvělý zážitek. Hodně jsem se zasmál, skvěle se bavil, ale následující filmy byly přece jen krapítek lepší.
Dávám 95%.

Tři Tygři ve filmu: JACKPOT
Tři Tygři jsou fenoménem, který zasáhl nejen domovskou Ostravu této komediální skupiny, ale získal si pozornost celého Česka. JACKPOT je prvním filmem Třech Tygrů a jde na něm vidět, že "tygří kluky" to fakt neskutečně baví. Je v tom poznat hravost, tvořivost a zároveň určitý nádech umění, který filmu dává skvělou atmosféru. Smál jsem se od začátku do konce a nenudil jsem se ani na chviličku. Na filmu jsem byl už cca před dvěma měsíci v chodovském kině KASS.
Dávám 96%.

Párty Hárder: Summer Massacre
A nyní nekorunovaný král letošní nálože nekorektního humoru. Tohle je prostě dokonalost. Pokud předchochozí filmy byly skvělé, tak tento počin jde ještě dál a dává divákovi zážitek, se kterým se jen trochu dokáže měřit předchozí díl Párty Hárd. Tenhle film má něco, co jsem ještě nikdy nezažil. Kromě toho, že jsem u filmu několikrát brečel smíchy a tu a tam jsem měl až takový záchvat smíchu, až jsem nemohl popadnout dech, tak film má ojedinělou a pro mě dosud nevídanou vlastnost - film je totiž zdánlivě nekonečný!
Ano, všichni známe relativní vnímání času. Když se dobře bavíte, řekněme večer s přáteli, tak těch pár hodin uteče jako nic. Když pracujete a práce vás nebaví, nebo ještě lépe a konkrétněji. Když jste na nějaké nudné dvouhodinové poradě, tak i ty dvě hodiny nudného tlachání vám neutíkají a vy máte pocit, že za oknem musela utéct celá roční období nebo dokonce roky. Ale Párty Hárder je film, který dokázal ohnout "relativitu" či relativní vnímání času. Člověk se skvěle baví, směje se, hýká, mlátí se do kolen a říká si: "Škoda, že to za chvíli končí." Jenže ono to nekončí, děj jede dál a dál, pořád přibývají další vtipy, další vtipné i nechutné a šílené situace, všechno dál graduje a po těch 100 minutách čistého brutálního a neotřelého humoru člověk odchází ubrečen, ale především zaplaven tolika vjemy, že je nezvládá zpracovat a myslí si, že muselo uběhnout celé léto a nikoliv necelé dvě hodiny.
Ten film je prostě fenomén. Ano - je to debilní, ano - je to nechutné, ano - je to sprosté, ale ano - nic z toho nevadí, ba právě naopak. U tohohle filmu se vám nestane, abyste chtěli kouknout na mobil nebo abyste začali přemýšlet o něčem jiném. Jste neustále koncentrováni na dechberoucí zábavu, která nemá ve světě konkurenci a takový Klub sráčů se může jít totálně vycpat, protože pro Párty Hárd natož pro Párty Hárder to není soupeř!
Dávám 200% a ano, jsem si absolutně vědom, že 100% je maximum, ale tenhle film dosáhl maxima minimálně dvakrát!


No a posledním filmem, o kterém se zde zmíním, který už ale nepatří mezi české filmy a ani mezi komedie, tak tím je:

Predátor: Kořist
Mám pro Vetřelce i Predátora velkou slabost. Některé knihy o Vetřelcích považuji za to nejděsivější, co jsem kdy četl. Proto jsem rád, že filmy s těmito témáty stále vznikají.
Nový film s Predátorem vznikl pod křídly Disney a tak i my, čeští diváci, máme možnost si ho vychutnat na streamovací platformě Disney Plus. Tu já sice nemám, ale kamarád ano, takže jsem film viděl u něj. 
Film šel hodně jinou cestou než všechny předchozí filmy. Nejde jen o kompletní změnu prostředí, ale i celkové pojetí děje. Zatímco v předchozích filmech, tak nějaké budování charakterů bylo spíše na obtíž ději, zde se s hlavní postavou opravdu sžijete a zajímá vás, co s ní bude. To nebývá u podobných filmů časté a dává to i smysl, protože ve filmech o Vetřelcích nebo o Predátorech stejně skoro všichni zemřou. Tady se ale povedlo charakter vykreslit parádně, zapracovat na jeho postupném vývoji a do toho vývoje zapojit Predátora.
Za mě rozhodně super. Možná bych mohl i říct, že jde o nejlepší film s Predátorem vůbec, ale to by možná bylo ukvapené, protože mám v mozku stále čerstvě vtisknuté přijemné pocity z nového filmu a tedy srovnání s těmi staršími, především s pro mě tolik oblíbeným Vetřelec vs. Predátor, by nebylo fér.
Dávám 85%.

• • •
18. Květen, 2022
Zařazen do: Programování, Život — Jiří @ 15:49

Můj Dart certifikátAčkoliv jsem se v programováni do teď soustředil pouze na Python, tak přece jen na některé věci se určitě hodí i jiné jazyky. Udělal jsem si tedy certifikát na jazyk Dart, který získává na oblibě a to především proto, že v něm jdou tvořit mobilní - ale dnes už i desktopové a webové - aplikace. Dart je Pythonu fakt v mnohém podobný, ale v něčem totálně jiný, nicméně nejde o nic zásadního, co by se člověk nenaučil. Sledujte můj github, doufám, že časem tam přibude nějaká ta Flutter appka :). 

• • •
4. Duben, 2022
Zařazen do: Knihy — Jiří @ 20:04

Psal jsem tady o všech knihách Lovců Monster, kromě té první - blog jsem začal dělat až po tom, co jsem se naučil číst ;-). Každopádně tahle kniha už je sedmá v řadě a musím říct, že celá série si drží velmi dobrou úroveň. 

Ochránce, tedy Julie, která je manželkou jinak hlavního hrdiny celé série Owena Pitta, si v této knize střihne sólovku a kniha se tedy točí kompletně okolo ní samotné (vlastně není v knize snad žádná pasáž, kde by Julie nebyla). V sérii to není první sólovka, ale tentokrát je to navíc slečna. Pokud si odmyslíme ten mateřský pud ohraňovat za každou cenu své dítě, tak by to klidně mohl být chlap. Julie je drsná, střílí rovnou od boku a s níkým se nepáře. Po tom co jí unesou dítě, tak se její drsná povaha projeví ještě víc a je více než ochotná jít přes mrtvoly - v tomto případě doslova. 
Děj je vlastně dle klasické linky záchrany svého potomka, ale vzhledem k tomu, že se to celé odehrává ve světě monster, který tak bravůrně vytvořil Larry Correia, tak je to super jízda, kterou vlastně nic nezkazí až do hořkosladkého konce.

Zajímavé na knize je i to, že si dovedu představit, že si ji může přečíst kdokoliv i bez znalosti předchozích dílů, protože autor vždy to nejhlavnější znovu ve zkratce vysvětlí. Samozřejmě je to ve zkratce, tudíž případný čtenář, který po knize sáhl jakožto po první ochutnávce ze světa Lovců Monster, si to nemůže užít tolik, jako my, světaznalí fanoušci, ale rozhodně nováčci nebudou vyloženě zklamáni. Tím nenabádám k tomu, abyste předchozí díly přeskočili, jen popisuju, jakým stylem je kniha napsaná.

Dávám 70%, což vzhledem k tomu, jak byl napsán text výše, je možná docela nízké hodnocení, ale já opravdu nemůžu jít výš, protože ačkoliv se kniha čte dobře, děj utíká, vtipy jsou k zasmání, tak to není nic mistrovského, prostě dobrá kniha, ale nic, na co bych ještě léta vzpomínal.

• • •
12. Březen, 2022
Zařazen do: Programování, Život — Jiří @ 22:14

Toto je opět změna v blogu, která není na první pohled vidět, ale pro mě je docela dobrá, protože když zadám nějakou adresu z administrace napřímo a nejsem přihlášen, tak mě to přesměruje na přihlášení a po úspěšném přihlášení mě to automaticky přesměruje na adresu, kterou jsem požadoval původně. Funguje to v zásadě dobře, jen mi přijde, že je rozdíl v tom, jak se ke cookies chová Vivaldi a jak se k nim chová Firefox, respektive ve Vivaldi to funguje absolutně vždy, Firefox občas přesměruje na hlavní stránku administrace a těžko se to pak debuguje, když jinde to funguje na první dobrou a vždy.

• • •
5. Březen, 2022
Zařazen do: Programování, Život — Jiří @ 10:51

Postupně plním úkoly, které jsem si dal v tomto zápisku a další je tedy hotov. Konkrétně mi na blogu už začalo fungovat uploadování souborů přímo přes prohlížeč a administraci. Mrkněte zde, jak jsem to vyřešil: https://github.com/jiri-one/easyblog_falcon

• • •
18. Únor, 2022
Zařazen do: Programování — Jiří @ 10:56

To je pro mě, jakožto pro autora tohoto blogu, skvělá funkce, protože nemusím zápisek hned publikovat. Ale čtenáři tuto funkci nevidí, tedy pokud se nepodívají na zdrojový kód blogu, který naleznete zde: https://github.com/jiri-one/easyblog_falcon

• • •
5. Únor, 2022
Zařazen do: Programování, Život, Ostatní — Jiří @ 14:19

Opraveno vyhledávání :). Viz předchozí příspěvek.

• • •
3. Únor, 2022
Zařazen do: Programování, Život, Ostatní — Jiří @ 13:30

Takže blog teď pár hodin neběžel, protože jsem musel přijít na to, co se zase po tom upgradu stalo. Ano, Manjaro upgradovalo na Python 3.10 a tak blog přestal fungovat. Příčina nebyla v blogu samotném, ale v python konektoru na RethinkDB, který nebyl na tuto verzi připraven. Musel jsem ho trochu upravit, aby fungoval. Šlo o malé úpravy, takže nemá cenu dělat pull request, navíc moje úpravy jednoznačně rozbily kompatibilitu se staršími verzemi Pythonu, takže je to řešení jen pro mě.

Nicméně na blogu musím opravit rozbité vyhledávání, chci na něm udělat i pár změn v backendu a chci přidat pár funkcí:
- chtěl bych přidat možnost uložit a nepublikovat zápisek (drafts nebo-li rozepsané zápisky)
- chtěl bych propojit blog s Twitterem
- chtěl bych implementovat možnost nahrávat soubory přímo z administrace
- chtěl bych udělat takovou úpravu, abych se dostal po přihlašování na původní stránku, která mě přepnulana přihlášení

Vrhnu se na to tento týden :-0

• • •
29. Leden, 2022
Zařazen do: Knihy — Jiří @ 13:41

Bylo to fajn, Míra Žamboch to asi ani jinak neumí, ale tentokrát si neodpustím pár výtek. Bylo to trochu utahané v porovnání s prvními dvěma (vlastně i třemi ;-)) díly. Tak jako byli unavení hlavní hrdinové, tak byl v určitých částech unavený i čtenář (podle mě). Chyběla změna prostředí, která tolik svědčila předchozím dílům. Chybělo nějaké bombastické odhalení, které děj posuně nějakým úplně jiným směrem. Chyběla nějaká vedlejší zápletka, která celkově dotváří děj (ono se fakt jen putovalo a pak se prostě doputovalo). <spoiler> A především chyběla nějaká pořádná odveta za lepidlo do zadku od Weblera 😃, Weblerům skon měl být epický, šlo o zvláštní postavu, která si podle mě zasloužila více pozornosti než jen mraky zmínek a odkazů. </spoiler> Nicméně i přes tyhle výtky, tak kniha se četla skvěle, příběh byl završen, krásně se uzavřel a už se nemůžu dočkat, s čím se Míra vytasí příště 🙂. Dávám 75%.

• • •