Přepnout stránku na český jazyk ·:[ Jiřího blog ]:· Switch site to english language
16. ledna 2017
Tagy: Knihy — Jiří @ 09:12

Desátý díl kladiva byl skvělý a čekal jsem tedy další výkyv kvality směrem dolů, ale ten nejen že se nekonal, ale také kvalitu posunul ještě o něco výše.
U této knihy se musím zmínit především o stylu, kterým je napsaná. Autor se umí vyjádřit naprosto přesně. Nemusíte přemýšlet nad tím, co tím myslel, protože je to okamžitě jasné. Používá běžná slova a člověk nemusí nic googlit. Používá normální, ani jednoduché a ani složité, větné konstrukce. Prostě se to čte parádně.
Dalším výrazným faktorem, který přispívá k celkově moc dobrému dojmu z tohoto dílu Kladiva, je především respektování pravidel tohoto "světa". Walter je nabubřelý nekrouš, Felix je akční, Kludie moralizuje a Vincenc řeší jen to, jak se někde poprat. Toto schéma dodržel autor vskutku dokonale a všechny tyhle vlastnosti vytáhl do popředí. Tak to má být, tohle od Kladiva všichni chceme

Dějová linka je propracovaná, ale není těžké ji sledovat a ke slovu se dostanou všichni známí a samozřejmě i ti noví. Adam Reys, hlavní a nový "záporák" tohoto dílu, se rozhodl že lidstvo zbaví strachu. Může za to trochu stará známá Petra a připlete se do toho i starý hajzl Kilián nebo ještě starší hajzl Rashil. Nezapomnělo se tedy na nikoho.

Nemá cenu to dál okecávat, nemám žádnou kritiku a jen mě malinko mrzí, že kniha nebyla o trochu delší. Osmému dílu jsem dal 91%, tomuhle si dovolím dát 92%. Zatím nejlepší díl.

• • •
10. ledna 2017
Tagy: Život, Filmy — Jiří @ 10:38

To, že ty největší blockbustery jsou dnes komiksové adaptace, je dnes neochvějný fakt a vzhledem k tomu, že komiksových příběhů, ze kterých se dá čerpat, je nepřeberně, tak se na tomto faktu ještě delší dobu asi nic nezmění. Ti, kteří to sledují, tak vědí, že nejsilnější komiksoví hráči jsou dva - tedy Marvel a DC Comics. Dnes už nikdo nepokládá otázku: "Který z nich je lepší?" Na tu je dnes opravdu snadná a víc než jasná odpověď? MARVEL!
Ještě upozorním, že následující text, je sice můj vlastní, ale názor není jen subjektivní, ale je to názor, který převládá u většiny diváků nebo u fundovaných recenzentů (třeba všichni z Odvážných palců na Stream.cz). Já se jen chci vyjádřit k této v zásadě trochu smutné a vlastně dost zbytečné situaci.

Přestože když kohokoliv vyzvete, ať jmenuje jednoho komiksového hrdinu, tak vám zřejmě bez zamyšlení rovnou řekne Supermana nebo Batmana a ti protřelejší třeba Flashe. Ještě zajímavější je zjištění, že pokud se kohokoliv zeptáte na komiksového záporáka, tak zřejmě dostanete odpověď Lex Luthor, Joker nebo dokonce Tučňák. Všechno to jsou postavy, na které drží práva právě DC Comics.
Toto platí dodnes, stará garda z DCC je stále asi známější, ale je možné, že tato doba už nebude dlouho trvat, protože před pár lety pro evropana takřka neznámí hrdinové jako je Kapitán Amerika, Thor nebo Iron Man svoji "tehdejší" mnohem známější konkurenci brutálně válcují a s každým dalším filmem potvrzují, že universe Marvelu je komiksová jednička a skoro to vypadá, že dvojka žádná ani není, protože DC Comics se plácá někde nad propastí a dělá jednu chybu za druhou.
Poslední marvelovka Kapitán America: Občanská válka opět ukázal, jak neskutečný mají v Marvelu náskok před DCC, kteří svým posledním počinem Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti dokázali, že si neví s komiksem rady. Nebudu tady popisovat jak stále svěže a atraktivně působí marvelovky, ale zmíním se o tom, jak špatně zvolenou atmosféru mají „dýsíčka“.

V DC Comics se rozhodli, že svůj universe udělají mnohem temnější než jsme od komiksů zvyklí. To by nemuselo být na škodu, přece jen je dobré se odlišit a jen nekopírovat Marvel. Jenže se to nesmí přehnat, aby člověk z filmu neodcházel skoro až s depresí. Přesto si myslím, že i když Zak Snyder neumí točit, tak se mu třeba první Superman, tedy Muž z oceli docela povedl (čest této výjimce) a přestože je to film dost temný, tak celkově ve výsledku působí dobře. Bohužel zmíněný BvsS už jde s temnotou za hranici příjemného a tvůrci v čele se Snyderem museli mít při natáčení také temno v hlavě, protože logika celého filmu je na bodě mrazu. Bohužel přílišná temnota a špatná logika nejsou jedinými problémy DC Comics.
Dalším ohromným problémem je výběr herců. Hanry Cavil jako Superman by asi ušel, sice si myslím, že mu role trochu nesedí a třeba agent z Man from uncle mu padne daleko víc, ale jako Superman určitě neudělá ostudu. Ohromný problém představuje výběr Batmana.
U filmů, které potřebujete zpropagovat je dobré do některé z hlavních rolí obsadit nějakou hvězdu, to je známý fakt. Ale pokud máte film, který má značku a už svým jménem se zpropaguje sám, tak na hvězdě můžete ušetřit a máte celkem volnou ruku v tom, koho do role obsadíte, aby v ní co nejlépe seděl. Bohužel toto tvůrcům nedošlo a do role Batmana obsadili Bena Afflecka a tím jakoby už dopředu odsoudili svůj vesmír k tomu, že se divák bude vždy soustředí i na Affleckovo špatné hraní a nepříjemný zevnějšek. Navíc Affleck je padesátník a ještě k tomu né moc zachovalý, takže Batman nebo Bruce Wayne působí celkově moc staře a divákovi to přidá jen další nepříjemný pocit z filmu.
Tato kritika ale asi tvůrcům nestačí, přestože na Warner Bros ji křičí celý internet a Affleka nejenže nepřeobsadí, ale po bok mu přidají dalšího kontroverzního parťáka.
Jason Momoa jakožto Aquaman už teď budí rozporuplné reakce. Všichni si ho pamatují z Hvězdné Brány: Atlantidy jako Ronona Dexe a za tuhle roli ho mají všichni rádi. Bohužel si ho také všichni pamatují jako nového Barbara Conana, kterého hraje stejně jako Ronona, ale tam už to prostě nefunguje a podle prvních zveřejněných záběrů se Ronon vrátí i jako Aquaman, protože Momoa asi jinou pózu zřejmě neumí.
Samotná volba tohoto havajce je podle mě šlápnutím vedle, protože Aquaman má být usmívající se bloňdák s postavou plavce a né černovlasý, urostlý a věčně zamračený kulturista. Ačkoliv bych se rád pletl, tak Aquamanův film převahu Marvelu opět jen potvrdí.

Sebevražedný oddíl to asi nezachrání. Jediným filmem stáje DC, který se s trochou nadsázky dá nazvat „peckou“ je trochu odstrčený Suicide squad, který jakoby do nepříjemného univerza nezapadá. Důvod je ten, že film je nakonec jiný než měl být a to na přání producentů a dalších výše postavených lidí z WB. Těm se totiž zalíbil styl traileru, který přitáhl opravdu mraky diváků a tak tomuto traileru chtěli film co nejvíce přizpůsobit. To, že nakonec film vypadá jako několik trailrů, není vůbec na škodu a kdyby se tímto stylem DC ubíralo dál, tak se má šanci z toho srabu, ve kterém je, dostat. Nicméně o tom dost pochybuji.

DC Comics tedy můžeme prakticky odepsat. Já rozhodně nehodlám za jejich filmy utrácet peníze a do kina na ně chodit nebudu. Marvel má neochvějnou pozici, ale bez alternativy přece jen nejsme. Kingsman ukázal, že evropskému filmu ani komiksu ještě neodzvonilo!

• • •
29. prosince 2016
Tagy: Linux, Život, Ostatní — Jiří @ 11:32

Můj domácí server je poměrně zaměstnaný stroj, který funguje jako router, wifi AP, NAS a nebo třeba také jako multimediální centrum připojené přes HDMI do TV. HW, tedy hlavně na desce integrovaný procesor Intel Celeron 847, na to stačil skvěle. Nicméně když začalo přibývat ripů v H265 respektive v HEVC, tak jsem musel začít přemýšlet o upgradu, protože původní procesor měl HW akceleraci pouze H264 a neměl dostatečný výkon, aby HEVC utáhl softwarově (pochopitelně).

Chtěl jsem, aby byl upgrade co nejjednodušší, abych toho musel co nejméně řešit a volba byla tedy jasná - pouze nová deska a opět integrovaný procesor Intel, tentokrát z rodiny Apollo Lake. Nejlepší mi přišla varianta Asrock J3455M, která má formát mATX a je tedy rozšiřitelná o nějaké další přídavné karty - v mém případě wifi karta a síťová karta se čtyřmi gigabitovými ethernet porty. Síťovka v pohodě, ta už je PCI-E, ale wifi karta byla pouze PCI a takové porty už se na moderních deskách budou vyskytovat čím dál méně, tudíž jsem musel vyměnit i wifi kartu.

Zkušenosti se základní deskou Asrock J3455M: deska se zdá být velmi dobře provedená a i když ten chladič vypadá trochu nanicovatě, tak na těch max 10W odpadního tepla určitě stačí.
Protože se jedná o dost nový procesor, tak jsem rovnou nasadil jádro 4.9, na kterém všechno šlape tak jak má. Když nepočítám jádro, tak jsem pro desku použil výchozí openSUSE Leap 42.2, pouze s přidaným repozitářem Pacman, kvůli multimediálnímu centru Kodi. Bohužel ve výchozím stavu nefungovala akcelerace HEVC, kvůli které jsem celý upgrade dělal, ale pánové z openSUSE na tohle myslí, takže stačilo přidat repozitář X11:Xorg, který obsahuje novou Mesu 13.0.2 i novejší ovladače Intel pro GPU a rázem se akcelerace H265 rozběhla.
Nastal ještě jeden problém a to, že v přehrávaných videích se objevil tzv tearing. Jedná se o takové pruhy v obraze. Tenhle druh tearingu byl obvzlášť nepřijemný, protože se nejednalo o rovné pruhy, ale o takové křivé schody. Naštěší pánové z Intelu mysleli i na takový problém a tak stačilo do konfiguráku xorg.conf přidat Option "TearFree" "true" a bylo vyřešeno.
Deska včetně integrovaného procesoru tedy funguje tak, jak fungovat má a já jsem maximálně spokojený.

Zkušenosti s novou wifi kartou D-Link DWA-582: v první řadě musím poznamenat, že s PCI-E wifi kartami to není na českém trhu nijak zvlášť růžové. Je jasné, že dnes už jsem od nové wifi karty požadoval také pásmo A a AC a chtěl jsem, aby karta fungovala spolehlivě s linuxem. Měl jsem výborné zkušenosti s Ralinkem (původní PCI karta) a všude na internetu jsou chváleny chipy Atheros od Qualcommu. Bohužel, jsem žádnou takovou kartou nenašel (nebo i našel, ale za šílené peníze). Všude buď Broadcomm nebo Intel. Broadomm má ovladače tak nějak napůl uzavřené a karty tedy nejsou podporované rovnou a musíte instalovat polo-bloby a nebo Intel, který je tradičně dost otevřený, ale u některých svých wifi karet znemožnuje pouštět AP na 5GHz, což mi přijde jako sviňárna.
Nakonec jsem objevil i pár karet s chipsetem Realtek, který jsem nikdy moc nemusel (vzpomeňme na jeho síťovky nebo zvukovky), ale podle všeho jsou jeho čipy v linuxu dobře podporované a většinou i kompletně funkční. Navíc se zdá, že na ovladačích pro Realteky se neustále pracuje a bude to jen lepší.
Musím potvrdit, že na openSUSE s jádrem 4.9 a novým kernel-firmware z posledního listopadu karta funguje tzv out-of-box, tedy nemusel jsem s ní řešit absolutně nic.

Tím byl můj upgrade hotov a snad to zase na pár let vydrží :).

• • •
24. prosince 2016
Tagy: Život — Jiří @ 22:56

Přeji všem čtenářům tohoto blogu pohodové svátky :-). A jako každý rok přidávám vánoční slečnu - tentokrát jsem dlouho hledal nějakou zajímavou a je to asi rok od roku horší, takže nakonec jsme vybral tuhle "grafickou", ale rozhodně milou ;-).

Ta je, co? ;-)

• • •
19. prosince 2016
Tagy: Filmy — Jiří @ 09:07
Šli jsme na to ve třech - já, mladá a kámoš. Ačkoliv jsme všichni už SW viděli, tak jsem je oba uvedl do děje, protože toho o SW vím docela dost. To, že jsem na pravém rameni za chvíli měl hlavu mé přítelkyně, to bylo v pořádku. Bylo mi jasné, že ji to nebude úplně bavit a tak ať se miláček prospí. Ale to, že se mi po chvíli kámoš z druhé strany začal sesouvat na levou ruku, to už jsem nečekal, ale trochu jsem ho povzbudil a tak koukal dál. Jenže zhruba v půlce filmu jsem potřeboval povzbudit já, protože to se fakt nedalo. Tak jsme si teda s kamarádem tu a tam dodali navzájem odvahy a vyměňovali si úsměšky nad běžícími scénami (např. kolikrát ještě Yen zopakuje, že je se sílou a síla s ním nebo proč pořád posílají K-2SO pryč a navíc mu nechtějí dát blaster).
Doufal jsem, že na konci přijde Vader a trochu to zachrání. No nezachránil to, ale jeho 2 minuty s klasicky rudým světelným mečem byly asi to nejlepší z celého filmu. Když na plátno konečně vletěly titulky, tak jsem trochu víc nahlas, než jsem původně zamýšlel, pronesl: "To byla ale sračka!". Půlka kina se zasmála a slovo "sračka" v davu ještě několikrát vesele zaznělo.
Nic horšího tu ze světa Star Wars nebylo. Film absolutně nedodržuje příjemnou atmosféru této předaleké galaxie a velmi syrově ukazuje boj rebelů proti Impériu, přičemž se soustřeďuje na ty nejméně zajímavé stránky děje nebo i charakterů postav (ty jsou navíc nedotažené a nedostatečně vykreslené). Film by se navíc dal zkrátit minimálně o první hodinu, která tam vlastně vůbec nemusí být.
 
Moje hodnocení je 40%. Půlka za imperiálního droida K-2SO a půlka za Vadera. Zbytek si mohli odpustit. Jen mě zaráží, že když čtu na IMDB nebo na CSFD komentáře, tak dojmy měly spousty lidí stejné jako já, ale protože se jedná o SW, tak tomu dávají vyšší hodnocení, které si ten film prostě nezaslouží.
• • •
14. listopadu 2016
Tagy: — Jiří @ 16:08

Vzhledem k tomu, že jsem tu psal o všech předchozích dílech Kladiva na čaroděje, tak sérii nemusím čtenářům svého blogu asi vůbec představovat. Musím se ale zmínit o velkých výkyvech ve kvalitě, které tuto sérii provází a právě poslední dva mnou přečtené díly jsou toho zářným příkladem.

Kladivo na čaroděje 9 - Žrádlo pro psy
Tak tohle není dobrá kniha. Je sice zajímavý nápad nechat do smotků masa vtahovat negativní lidské emoce a pak s tímto masem krmit obrovské psy. Nechat tyto psy zápasit v aréně je vlastně ještě lepší nápad, ale chtělo by to daleko více zabalit do tajemna a nebo to prostě jen nedoplňovat nechutnostmi. Přece jen bisexuální megapes, který svého soupeře ojede s důrazem na to, aby nevyvrcholil, tak o tom já teda číst vůbec nechci. No a ženská s dvěma pohlavními údy, s tím druhým (s druhou? :)) snad v kotníku nebo kde, nebo chlápek, který neustále masturbuje, aby na tyto dva údy trénoval, tak to je věc, která mě v příběhu vyloženě štvala. V téhle sérii chci číst o magii, chci se pobavit u Vincencovo jednostraně orientovaného chování a nechci se neustále děsit, že přijde nějaká další sexuální úchylárna!
Dávám hodnocení 35% a to tlačím body nahoru jen kvůli dobrému nápadu, jinak by to dostalo sotva půlku.

Kladivo na čaroděje 10 - Kladivo na démony
Tohle je jiná káva. Po Výtahu do pekla to vypadalo, že už ani Jirka Pavlovský, tedy autor a supervizor celé série, neumí napsat nic pořádného, ale já jsem rád, že mě tímto dílem vyvedl z omylu.
Děj je tentokrát krásně zamotaný, proto je trochu těžké ho popsat v pár větách. Jde v zásadě o to, že démonské embryo ve Felixově břiše se konečně dostává více na scénu a Felix se rozhodne ten problém řešit a kde vzít odborníka na výškrab démona z břicha, že? Bohužel s tím embryem (které se tak nazývá pouze proto, že je v dutině břišní - stejně jako nenarozené dítě) má jeden megadémon nevyřízené účty a tak jde po Felixovi, aby si to s embryem lomeno démonem pořádně vyřídil.
Jak elegantně a s gargantuovskou dávkou štěstí z toho pan Jonáš vybruslí, to už si musíte přečíst sami. Já jen mohu říct, že je to rozhodně super jízda a skvěle jsem se bavil.
Dávám hodnocení 85% a nebýt vedlejší dějové linky, tak bych šel ještě o pět víc, ale nepřišla mi tak zajímavá, jako hlavní dění okolo Felixe a vždy jsem jí chtěl jen rychle dočíst, abych se dozvěděl, co Felix zase zvoral :).

• • •
5. září 2016
Tagy: Knihy — Jiří @ 10:28

Rychlopalba je další knihou od mého nejoblíbenějšího spisovatele Štěpána Kopřivy. Tento český writemaster má sice na kontě jen málo knih, ale všechny jsou legendární. Jeho nejnovější kniha ovšem trochu vybočuje z řady .... v zásadě bych teď měl dodržet klasický recenzní postup a popsat trochu charakter knihy a zmínit se o postavách a ději a teprve na konci se dostat k nějakému hodnocení, ale já to udělám obráceně a knihu ohodnotím hned na začátku.
Jedná se bezpochyby o tu nejhorší knihu, kterou Štěpán doposud napsal. A stojím si za tím! Nicméně i tak se jedná o knihu, které se nebojím v jejím žánru dát hodnocení 95%. Ten rozpor vysvětlím dále.

Takové Zabíjení by si právem zasloužilo hodnocení 200% a Asfalt možná i 210%. Ale Rychlopalba není vůbec z fantastického těsta, jde o "pouhou" detektivku. Detektivku z reálného světa, což je samozřejmě daleko více svazující než světy fantastické a tím pádem na ni platí standardní hodnotící kritéria. Tedy maximálně sto procent.

Čistou detektivku bez přídavku fantastiky jsem vlastně ještě nikdy nečetl a je tedy jasné, že k této jsem se dostal jen díky Štěpánovi, protože od něj čtu zkrátka všechno. Štěpánova tvorba se vždy vyznačovala tím, že hlavním hrdinou byl nějaký magor, případně magoři. I zde se dá říct, že tomu tak je. Hlavní postavou je policajt – magora tedy máme. Dalšími rysy „kopřivovin“ jsou skvěle načasované hlášky – kupodivu i s nimi si policajt bravurně poradí. No a nesmí chybět akce a velmi zamotaný děj – zamotaný děj by byl a akce, i když je jí poskrovnu, tak se taky najde a jak název napovídá, je to rychlopalba!
Kdyby autor zůstal věrný fantastickému žánru a poslal poldu třeba na Mars, tak tu vlastně máme opět nad-stoprocentní hodnocení a další klasickou „kopřivovinu“.

Kniha se čte perfektně, autor byl, je a určitě i nadále bude mistr slova a tak se nemusíte bát nějakých nepříjemných větných konstrukcí nebo třeba špatně představitelných a ještě hůře popsaných prostor, jako tomu bývá u některých jiných autorů. Štěpán to prostě se slovy umí a tak můžete číst nerušeně bez jediného škobrtnutí až do sladko-hořkého konce. U knihy se určitě zasmějete, máte možnost se zamyslet a jak je u Štěpána obvyklé, tak se i pořádně zhnusit. To z příběhu dělá opět těžký nadprůměr a plné hodnocení jsem nedal vlastně jen kvůli tomu, že to není fantastika. Jedná se o nejlepší nefantastický příběh, který jsem kdy četl.

• • •
30. července 2016
Tagy: Knihy, Život — Jiří @ 14:05

Jízdu mrtvých od Dana Abnetta jsem četl opravdu šíleně dlouho. Jsem rád, že je to za mnou. Nechci to moc rozpitvávat, ale prostě to nebyla kniha pro mě. Nemohu ji hodnotit více než 20% a ty tam jsou jen z důvodu, že kdybych tomu dal méně, tak bych si připadal už opravdu špatně z toho, že jsem to vůbec dočetl. Knihu rozhodně nedoporučuji nikomu.
Ještě se musím zmínit o konci, protože v minulém příspěvku jsem psal o tom, že jsem knihu neodložil právě z důvodu, že mě zajímá, jak to s oběma hrdiny dopadne. Tak teď už to vím a nebylo to nic překvapivého ani velkolepého, prostě další zklamání.

• • •
19. června 2016
Tagy: Knihy, Život — Jiří @ 12:30

Na to je snadná odpověď. Už na konci února jsem rozečetl Jízdu mrtvých od Dana Abnetta a strašně mě to nebaví, ale zase to není tak otřesné, abych tu knihu úplně odložil. Stále mě totiž zajímá, jak to s hlavními dvěma hrdiny dopadne. Ale bylo mi jasné, že jakmile rozečtu další knihu, tak se k téhle nevrátím a tak vždycky přečtu pár stránek a knihu zase odložím. Zbývá mi sto stránek, tak snad s nimi pohnu co nejdříve.

Má další kniha už bude v anglickém jazyce, takže mi asi taky bude trvat delší dobu než ji dočtu, ale chci trénovat angličtinu, tak teď jedu anglicky naprosto všechno a možná časem přejdu i na dvoj-jazyčnou variantu blogu :).

• • •
Tagy: Linux, Programování, Život, Ostatní — Jiří @ 12:06

Té největší změny, která se se s mým serverem udála si asi nikdo nevšiml, ale pro mě je docela zásadní. Server totiž běží na novém "železe". Jedná se o JaguarBoard, který se řadí mezi jednodeskové počítače jako třeba RaspberryPy (oproti RPy je to ale stará dobrá x86 architektura s daleko větším výkonem). Zatím mi tenhle "drobeček" běží normálně doma, protože internetovou konektivitu mám perfektní, ale samozřejmě z hlediska bezpečnosti a celkové dostupnosti je to nesmysl, proto během tohoto roku poputuje serveřík někam do pořádného hostingu s garancí.

S novým HW souvisí ale také změna SW, konkrétně operačního systému. Místo dlouho používaného openSUSE jsem nasadil Debian ve verzi stable. Má to dva důvody, za prvé je Debian jediné distro, které na tomto HW běží naprosto spolehlivě bez sebemenších zásahů (Fedora nebo Ubuntu na tom vytuhne, řešení už sice existuje [parametry kernelu - ale proč nenasadit to nejjednodušší, navíc nejspolehlivější a nejbezpečnější] a za druhé budu spolupracovat s CZ.NIC, kde používají zásadně Ubuntu nebo právě Debian a tak se s ním chci dopředu seznámit co možná nejvíc. Jsem s Debianem nadmíru spokojený - jednoduchost a rychlost, prostě paráda.

Poslední změnou, o které se tu zmíním, je změna databázového backendu na blogu a vlastně všude, kde jsem nějakou databázi používal. Místo nenažraného MySQL jsem nasadil všude dostupné a podporované SQLite, které pro mé nenáročné potřeby bohatě stačí a ušetří mi to spoustu místa i HW prostředků. Pro čtenáře je samozřejmě použití SQLite nedůležité, protože takovou změnu jste ani nemohli zaregistrovat (v zásadě mohli, protože blog v některých případech házel hodně vnitřních errorů, ale ty jsem dnes všechny opravil a mělo by to běžet už spolehlivě).

No a nyní už se jen zmíním o tom, že blog v této podobě bych chtěl v průběhu tohoto roku kompletně přepracovat. A to jak po stránce frontendu, tak po stránce backendu.
Frontend chci udělat responzivní a zřejmě se nevyhnu použití nějakého javascriptového frameworku (možná AngularJS nebo něco podobného) a jako backend jsem chtěl použít CherryPy s TinyDB (tam už mám dokonce hotový základ), ale zřejmě i kvůli spolupráci s CZ.NIC nasadím nakonec Django a co se týká databáze, tak tam nevím, nejjednodušší by samozřejmě bylo nechat SQLite, ale přece jen bych docela rád přešel na NoSQL databázi a tak možná nakonec využiju i TinyDB, kterou mám připravenou (uvidíme).

• • •