No a po Halu jsem zase dostal naladu na nejake to fantasy a vzhledem k tomu, ze serii DragonRealm uz mam delsi dobu rozectenou, tak jsem se rozhodl v ni pokracovat. DragonRealm, kniha pátá s názvem Křišťálový drak Tak v téhle knize Knaak opet zabodoval. Knaak vzdy psal poutavym stylem a tahle kniha je presne v jeho klasickem duchu. V knize se naslo par nezajimavych pasazi, ale ty byly nutne k celkovemu dotazeni pribehu, takze to musim Knaakovi rozhodne odpustit. Proste neni treba dale popisovat. Proste klasicka knaakovka, ktera Vas chyti. DragonRealm, kniha šestá s názvem Dračí koruna Do dračí koruny jsem pustil hned po tom, co jsem dočetl Křišťálového draka. Z Křišťálového draka jsem byl vážně nadšený a už jsem se nemohl dočkat dalšího příběhu z tohohle báječně vymyšleného světa. No jenže chyba lávky. Knaak se tentokrát pustil trochu na neprobádanou půdu a do knihy vložil cosi co se dá nazvat "teenagerský romantický příběh". Něco takového do Knaakových knih rozhodně nepatří a dle mého možná až příliš vyhraněného vkusu něco takového nepatři do fantasy obecně. Knaak se tady pustil do popisu toho co Valea (Cabeova dcera) cítí k nastávajícímu dračímu císaři Kylovi. Jsou tu podrobně popisovány pocity zmíněné mladé puberťačky a člověk si najednou říká, že nečte DragonRealm ale SClub 7 nebo podobnou zhovadilost. Bohužel, tímto se záporné stránky knihy nevyčerpají, protože jak už Vám možná došlo, tak v příběhu není Valea jediná dospívající puberťačka a na ostatním puberťákům se dostane také dost prostoru. Takže jsem se také dozvěděl, že Kylovi se Valea také líbí, že Aurim se na mladé dračice také dívá jinak i když je tak trochu bere jako sestry, když spolu vyrůstaly. Ještě o jedné nudné části se musím zmínit a tou je popis politiky. Těchto částí je v knize také dost a celkovému unuděnému dojmu z knihy jen napomáhají. No prostě až nehorázně nudná kaše, která mě nudila tak nehorázným způsobem, že jsem u knihy jednou usnul.Knaak se to sice snažil zachránit celkem zajímavým a překvapivým rozuzlením a opravdu velice efektním akčním koncem, ale celkový dojem z knihy to už rozhodně nezachrání. Pokud chcete o světě DragonRealmu vědět co nejvíce, tak je jasné, že knihu přetrpíte, ale pokud oželíte, že Vám bude o tomto světě chybět pár důležitých a pro další vývoj klíčových událostí (ale ty Vám stejně dojdou), tak doporučuji knihu vynechat. DragonRealm, kniha sedmá s názvem Král koní No a vzhledem k tomu, že jsem si chtěl po trapné Dračí koruně spravit chuť, tak jsem se dal do další knihy. Už jsem skoro v půlce a zatím super, zase ten starý Knaak. Předchozí kniha byla asi jen úlet. PS: omlouvám se za gramatiku, nemám teď čas dělat korektury.

Nějak jsem to tu neaktualizoval, takze to zkusim ted dohnat :). Tak Halo jsem docetl uz asi pred ctvrt rokem, ale proste jsem sem nebyl schopen napsat sve zaverecne hodnoceni. Halo je opravdu povedena kniha, bavil jsem se az dokonce. Sice by to mohlo byt jeste o neco malo vice akcni, ale tak vse nemuze byt dokonale. Rozhodne doporucuji vsem, kteri si chteji precist nejake sci-fi. Uvidime jak si povedou dalsi knizky v serii.

Knihy napsane z herniho prostredi se mi vzdycky libily. Treba takovy Doom, minimalne prvni kniha cele serie, je mistrovske dilo. Nicmene ke knize Halo jsem pristupoval znacne skepticky. Mozna to byla jen moje predpojatost k Microsoftu, ale prostredi hry Halo me nikdy moc nepritahovalo. Ale vzhledem k tomu, ze jsem mel naladu precist si nejake scifi a ja tu zrovna nemel po ruce nic lepsiho, tak jsem po Halo sahl. No jsem u 150é stranky a musim rict, ze jsem Halu hrozne krivdil. Kniha je napsana zatim velmi dobre, stranky ubihaji rychle, prostredi je zajimave a postavy sympaticke ... no proste pecka. Asi jedina vec, se kterou ma Microsoft co do cineni, ktera za neco stoji ;-). Jo a rozhodne jsem si spravil chut po predchozi Líhni.

Tak po dlouhé době sem zase přidávám krátký zápisek. Asi pred mesícem jsem dočetl knihu od Miroslava Žambocha, která je poměrně poutavě nazvaná Líheň. Kniha byla prý napsána jako pocta Jiřímu Kulhánkovi (dokonce se tam o něm i autor často zmiňuje jako o Jiřím Rulhánkovi a na konci se dokonce ukáže, že Rulhánek zachránil svět :-)) a ohlasy a recenze jsou na ni velmi dobré, v časopise Pevnost jí navíc napsali na jedno z prvních míst k alternativám Kulhánkových knih. Bohužel, kniha absolutně nesplnila mé očekávání. První část knihy byla docela sympaticky napsána a střídala se tam akce s poutavým zasvěcováním do děje. V druhé půlce kniha úplně ztratí dech, dokonce jsem se chvílemi přistihl, že myslím úplně na něco jiného - znáte to, když se nudíte, začnete přemýšlet o čemkoliv :-). Proto pokud jste fanoušky Štěpána Kopřivy nebo zmíněného Kulhánka, tak určitě sáhněte po něčem jiném než po Líhni, protože tohle rozhodně není stejný kalibr a vlastně ani žánr.

Stroncium je další a zatím poslední vydaná kniha od Jiřího Kulhánka. Je z mnoha směrů jiná než jeho předešlé kusy, ale zároveň je to starý dobrý Kulhánek. ale abych to nezdrzoval - ano, je to jine nez ostatni Kulhanci, ale fakt narezove, devatenacteho jsem to docetl a jeste ted mam chut na Svabika ;-)

Jen co jsem docetl minule zminovany Asfalt, tak jsem se poohlizel po dalsich knihach od Štěpána Kopřivy. No a samozřejmě tou nejproklamovanější je jeho výborná, nebojím se použít to slovo VÝBORNÁ, kniha Zabíjení. Asfalt se mi opravdu moc líbil a tak jsem vůbec neváhal a rovnou se do Zabíjení začetl s velkým očekáváním, což jak mi asi většina z vás potvrdí, není zrovna dobře, protože je pak clovek mnohem nachylnejsi ke zklamani. Nicmene zklamani se nekonalo, konala se naprosta extaze z neprekonatelneho a hlavne überoriginalniho pribehu, ktery me rozesmal tolikrat, az moje pritelkyne musela odejit z pokoje, protoze to pry nemohla uz vydrzet. I kdyz byl Asfalt v pravde dokonaly, tak Zabijeni je v pravde dokanale uzasne. Tolik jsem se vazne nikdy u knihy nezasmal a jestli mate radi tuny krve, cerny humor, ORIGINALITU a hlavne masove sympaticke vrahy, tak vam knihu muzu jen a jen doporucit.

"Dvě přísavný nálože tetrytolu," řekne Ostranski. "Ty použijeme na výtah. Jinak naprostý hovno." Já mám dvě beretty," řekne Vanderbergerová. "Jednu můžu postrádat." "Tu si vezmu já," řekne Kuffenbach. "A Ostransky si vezme Denisův steyr. Budete ho potřebovat víc." "Máme přece to hovno. Když na někoho narazíme, budeme na něj smrdět." "Nekecej a ber." Tak takovými dialogy a hláškami je kniha Asfalt od českého spisovatele Štěpána Kopřivy prošpikovaná úplně celá. Ještě jsem asi nezažil, aby mě kniha tak překvapovala po celých svých úctyhodných 634 stranách a ke všemu abych se tak dobře bavil. V některém filmu s Vlastou Burianem ,a tuším, že to bylo v "U pokladny stál", Marvan pronesl větu "Originál každým coulem", tak přesně těchhle pár slov asi nejlépe vystihuje nářezovou knížku Asfalt. Originalita totiž sálá z každé stránky, na kterou nalistujete a je opravdu jedno jakou si vyberete. Vždy najdete dialog, který vás pobaví, hlášku, která vás uzemní, nebo situaci, do které se určitě nechcete dostat, ale jste rádi, že v ní všichni frajeři z textu jsou, protože už se nemůžete dočkat jak se z toho vystřílejí, nebo koho to zase bude stát ruku, případně koule. Vážně jsem si do teď myslel, že styl psaní, který je vlastní Richardu A. Knaakovi, je mi suverénně nejblíž, ale Štěpán Kopřiva mě jen několika stránkami přesvědčil, že jsem uctíval sice mocného poloboha, ale zdaleka né toho nejvyššího z božstev literárnch autorů, že Kopřiva jediným odstavcem dokáže směst všechny vjemy z Knaakových knich a v několika málo odstavcích vystavět pocity nové, které nejen, že jsou o dost pevnější, ale o dost zábavnější a to doslova i v humorné formě. Všcihni co čtou žánr fantastiky, si tento kus textu musejí přečíst, protože něco takto promakaného určitě dlouho nezažijí. Mnozí asi namítnou, že Jiří Kulhánek je mnohem lepší a někteří navíc řeknou, že Asfalt je jen další "Kulhánkovština", ale já se s nikým přít nehodlám. Tohle je pouze můj subjektivní názor a nikomu ho nevnucuji, takže když řeknu, že Kulhánek je sice dobrý (klidně výborný), ale Kopřiva mu chčije horký ASFALT se smíchem na záda, tak se na mě nesmí žádný z příznivců Kulhánka zlobit :-). Tak a teď vážně, tato kniha se u mě dostala na vrchol mého soukromého žebříčku nejlepších knih, které jsem kdy četl, takže mi všichni a především do těď kralujicí Knaak musí odpustit, že jsem tento zápisek napsal v trochu netradičním duchu a rozhodně to neznamená, že bych na knihy od Knaaka nebo od Kulhánka zanevřel - TO V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ!

V minulém roce vyšel opravdu velmi dobrý film Já, legenda s Willem Smithem v hlavní roli (mimochodem musím si ho koupit, ale stále váhám,jestli Blu-Ray a nebo DVD). Film na me opravdu zapůsobil a tak jsem si koupil i stejnojmennou knihu, která byla pro film předlohou. Ke knize jsem se dostal až minulý týden o víkendu. Nejdříve jsem si pustil film, abych si ho trochu oživil, pak jsem si z internetu stáhl alternativní konec, který se mi nezdál až tak úžasný, jak o něm všichni psali a pak jsem se dal teprve do čtení knihy. Hned na začátek musím říct, že ač je kniha předlohou k filmu, tak se jedná o něco absolutně odlišného a to skoro ve všech směrech. Podoba zůstává akorát v názvu a v hlavní poentě. Kniha se ubírá o dost jiným směrem, Nevill má úplně jiný a propracovanější chrakter a příběh knihy je celkově mnohem barvitější a doslova mě pohltil. Všem, kteří by si chtěli nejdřív přečíst knihu a pak až shlédnou film - jak se to většinou dělá, tohle počínání vřele NEdoporučuji. Když totiž napřed shlédnete povedený film a pak si teprve přečtete dokonalou knihu, tak neutrpíte zklamání, protože i přes to, že se mi film líbíl, tak na knihu nemá ani způlky. Kniha byla vážně natolik fascinující,že jsem ji přečetl za dvě odpoledne. No a vzhledem k tomu, že mě docela bavilo srovnávat knihu s filmem, tak si ted chci koupit knihu Válka světů od Herberta George Wellse a opět budu sledovat rozdíly mezi filmem, který už jsem viděl a knihou, která má, mimochodem, velmi dobré hodnocení.

Po delší době jsem dočetl další knihu, konkrétně se jedná o další díl z cyklu Dragonlance - Hrdinové. Ti kdo budou knihu číst, tak je musm předem varovat > KNIHA MÁ HROZNĚ POMALÝ ROZJEZD!. Opravdu jsem se prvních sto stran dost nudil a občas jsem koketoval s myšlenkou, že tu kniho odložím. Nicméně i přes pomalý start je kniha opravdu dobrá, od přibližně sté stránky začne děj ubíhat dobrým tempem a pak už se od knihy nemůžete odtrhnout skoro až do samotného konce, kde si autorka Berberick Nancy Varian nechala prostor pro pokračování. Nezbývá než knihu doporučit všem, kteří znají svět Dragonlance, ale vlastně i těm, kteří s ním teprve začínají.

Dnes jsem dočetl další knihu od svého nejoblíbenějšího autora Richarda A. Knaaka. Leganda o Humovi je opradu mistrovské dílo, ta kniha mě tak pohltila, že jsem ji četl kdykoliv jsem měl příležitost. Musím říct, že je to jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl a prozatím ta nejlepší, kterou jsem četl ze světa DragonLance.

Rozhodně ji všem mohu vřele doporučit a to i pokud ještě se světem DragonLance nemají zkušenosti.