"Dvě přísavný nálože tetrytolu," řekne Ostranski. "Ty použijeme na výtah. Jinak naprostý hovno." Já mám dvě beretty," řekne Vanderbergerová. "Jednu můžu postrádat." "Tu si vezmu já," řekne Kuffenbach. "A Ostransky si vezme Denisův steyr. Budete ho potřebovat víc." "Máme přece to hovno. Když na někoho narazíme, budeme na něj smrdět." "Nekecej a ber." Tak takovými dialogy a hláškami je kniha Asfalt od českého spisovatele Štěpána Kopřivy prošpikovaná úplně celá. Ještě jsem asi nezažil, aby mě kniha tak překvapovala po celých svých úctyhodných 634 stranách a ke všemu abych se tak dobře bavil. V některém filmu s Vlastou Burianem ,a tuším, že to bylo v "U pokladny stál", Marvan pronesl větu "Originál každým coulem", tak přesně těchhle pár slov asi nejlépe vystihuje nářezovou knížku Asfalt. Originalita totiž sálá z každé stránky, na kterou nalistujete a je opravdu jedno jakou si vyberete. Vždy najdete dialog, který vás pobaví, hlášku, která vás uzemní, nebo situaci, do které se určitě nechcete dostat, ale jste rádi, že v ní všichni frajeři z textu jsou, protože už se nemůžete dočkat jak se z toho vystřílejí, nebo koho to zase bude stát ruku, případně koule. Vážně jsem si do teď myslel, že styl psaní, který je vlastní Richardu A. Knaakovi, je mi suverénně nejblíž, ale Štěpán Kopřiva mě jen několika stránkami přesvědčil, že jsem uctíval sice mocného poloboha, ale zdaleka né toho nejvyššího z božstev literárnch autorů, že Kopřiva jediným odstavcem dokáže směst všechny vjemy z Knaakových knich a v několika málo odstavcích vystavět pocity nové, které nejen, že jsou o dost pevnější, ale o dost zábavnější a to doslova i v humorné formě. Všcihni co čtou žánr fantastiky, si tento kus textu musejí přečíst, protože něco takto promakaného určitě dlouho nezažijí. Mnozí asi namítnou, že Jiří Kulhánek je mnohem lepší a někteří navíc řeknou, že Asfalt je jen další "Kulhánkovština", ale já se s nikým přít nehodlám. Tohle je pouze můj subjektivní názor a nikomu ho nevnucuji, takže když řeknu, že Kulhánek je sice dobrý (klidně výborný), ale Kopřiva mu chčije horký ASFALT se smíchem na záda, tak se na mě nesmí žádný z příznivců Kulhánka zlobit :-). Tak a teď vážně, tato kniha se u mě dostala na vrchol mého soukromého žebříčku nejlepších knih, které jsem kdy četl, takže mi všichni a především do těď kralujicí Knaak musí odpustit, že jsem tento zápisek napsal v trochu netradičním duchu a rozhodně to neznamená, že bych na knihy od Knaaka nebo od Kulhánka zanevřel - TO V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ!

---