Trine už jsem sice začal hrát pěkně dávno, ale hrál jsem ho hodně nepravidelně a opravdu vždycky jen na chvilku. No ale minulý týden mě to nějak chytlo a tak jsem to během asi tří poměrně zábavných večerů dohrál. Tahle plošinovka byla prostě super. Úžasná fyzika, dokonalá grafika, zajímavý a originální příběh a navíc tři postavy v jedné :). Jedna z nejlepších her, které si dnes můžete pohodlně zahrát ve Wine. Ještě se ale krátce musím zmínit o posledním levelu - SAKRA TO BYLO TĚŽKÝ!! ;-).

No a po Halu jsem zase dostal naladu na nejake to fantasy a vzhledem k tomu, ze serii DragonRealm uz mam delsi dobu rozectenou, tak jsem se rozhodl v ni pokracovat. DragonRealm, kniha pátá s názvem Křišťálový drak Tak v téhle knize Knaak opet zabodoval. Knaak vzdy psal poutavym stylem a tahle kniha je presne v jeho klasickem duchu. V knize se naslo par nezajimavych pasazi, ale ty byly nutne k celkovemu dotazeni pribehu, takze to musim Knaakovi rozhodne odpustit. Proste neni treba dale popisovat. Proste klasicka knaakovka, ktera Vas chyti. DragonRealm, kniha šestá s názvem Dračí koruna Do dračí koruny jsem pustil hned po tom, co jsem dočetl Křišťálového draka. Z Křišťálového draka jsem byl vážně nadšený a už jsem se nemohl dočkat dalšího příběhu z tohohle báječně vymyšleného světa. No jenže chyba lávky. Knaak se tentokrát pustil trochu na neprobádanou půdu a do knihy vložil cosi co se dá nazvat "teenagerský romantický příběh". Něco takového do Knaakových knih rozhodně nepatří a dle mého možná až příliš vyhraněného vkusu něco takového nepatři do fantasy obecně. Knaak se tady pustil do popisu toho co Valea (Cabeova dcera) cítí k nastávajícímu dračímu císaři Kylovi. Jsou tu podrobně popisovány pocity zmíněné mladé puberťačky a člověk si najednou říká, že nečte DragonRealm ale SClub 7 nebo podobnou zhovadilost. Bohužel, tímto se záporné stránky knihy nevyčerpají, protože jak už Vám možná došlo, tak v příběhu není Valea jediná dospívající puberťačka a na ostatním puberťákům se dostane také dost prostoru. Takže jsem se také dozvěděl, že Kylovi se Valea také líbí, že Aurim se na mladé dračice také dívá jinak i když je tak trochu bere jako sestry, když spolu vyrůstaly. Ještě o jedné nudné části se musím zmínit a tou je popis politiky. Těchto částí je v knize také dost a celkovému unuděnému dojmu z knihy jen napomáhají. No prostě až nehorázně nudná kaše, která mě nudila tak nehorázným způsobem, že jsem u knihy jednou usnul.Knaak se to sice snažil zachránit celkem zajímavým a překvapivým rozuzlením a opravdu velice efektním akčním koncem, ale celkový dojem z knihy to už rozhodně nezachrání. Pokud chcete o světě DragonRealmu vědět co nejvíce, tak je jasné, že knihu přetrpíte, ale pokud oželíte, že Vám bude o tomto světě chybět pár důležitých a pro další vývoj klíčových událostí (ale ty Vám stejně dojdou), tak doporučuji knihu vynechat. DragonRealm, kniha sedmá s názvem Král koní No a vzhledem k tomu, že jsem si chtěl po trapné Dračí koruně spravit chuť, tak jsem se dal do další knihy. Už jsem skoro v půlce a zatím super, zase ten starý Knaak. Předchozí kniha byla asi jen úlet. PS: omlouvám se za gramatiku, nemám teď čas dělat korektury.

Nějak jsem to tu neaktualizoval, takze to zkusim ted dohnat :). Tak Halo jsem docetl uz asi pred ctvrt rokem, ale proste jsem sem nebyl schopen napsat sve zaverecne hodnoceni. Halo je opravdu povedena kniha, bavil jsem se az dokonce. Sice by to mohlo byt jeste o neco malo vice akcni, ale tak vse nemuze byt dokonale. Rozhodne doporucuji vsem, kteri si chteji precist nejake sci-fi. Uvidime jak si povedou dalsi knizky v serii.

Obcas proste dostanu chut si neco zahrat a musim se priznat, ze dost casto nevim co. Dnesni moderni tituly me vetsinou moc nelakaji. Samozrejme az na vyjimky jako je Dragon Age. No a tak jsem si rekl, ze prohledam svoje stara CD a nasel jsem pecku vsech plosinovkovych pecek - Heart of Darkness. Je to fakt bombasticka plosinovka, ktera vydrzi na dlouhe hodiny zabavy. Ale co je jeste uzasnejsi, jde absolutne bezchybne na Linuxu ve Wine. Nenechte se odradit nizkym hodnocenim, hra je opravdu velmi zabavna a urcite se u ni vyradite.

MC pouziva asi kazdy, ale kazda distribuce ma svoje vlastni MC nastavene trochu jinak. U Mandrivy nebo Fedory je super, ze kdyz z mc vylezete, tak zustanete v adresari, ve kterem jste naposled pracovali v MC. No ale v Arch Linuxu to takto neni a tak jsem musel pouzit brasku Googla :). No a braska samozrejme nasel, jak tehle kyzene funkce docilit i v Archu. Vizte => http://www.unixresources.net/linux/lf/44/archive/00/00/08/72/87286.html

Tak jsem se dockal a Gnome 2.30 je tady. Tentokrat dokonce balickari v Arch Linuxu nezavahali a balicky Gnome aktualizovali na novou verzi ani ne den po vydani. Musim uznat, ze nove vydani se opravdu povedlo, celkove se mi vsechno zda sviznejsi a nautilus ma konecne podporu zobrazeni ve dvou panelech - jeste NC klavesove zkratky a je tu dokonalost. Ackoliv jsem uzivatelem Gnome, tak jsem nikdy nepouzival Epiphany ani Evolution, ale pouzivam Firefox a Thunderbird. Kazde dalsi vydani Gnome, ale zkousim, jestli se v E. a E. stala nejaka zmena, ktera by me presvedcila prejit. Nestalo se tak ani tentokrat a nestane se tak asi ani v budoucnu, protoze Webkit, ktery pro zobrazovani HTML pouziva jak Epiphany tak Evolution, mi proste nesedi. Casto zvetsuju nebo zmensuju zobrazeni stranky a navic vetsinou nepovoluju strankam nastavit si vlastni fonty a musim rict, ze Gecko jadro si s timto poradi mnohem lepe nez Webkit. Navic se mi Gecko zda byt mnohem rychlejsi a sviznejsi. Webkit je ale mlady a treba casem sveho starsiho brasku dotahne, nicmene zatim se tak rozhodne nestalo a rekl bych, ze se tak jeste dlouho nestane. S novym Gnome jsem opravdu hodne spokojeny, ale jeho webovy a mailovy klient pro me stale zustavaji nepouzitelni.

Knihy napsane z herniho prostredi se mi vzdycky libily. Treba takovy Doom, minimalne prvni kniha cele serie, je mistrovske dilo. Nicmene ke knize Halo jsem pristupoval znacne skepticky. Mozna to byla jen moje predpojatost k Microsoftu, ale prostredi hry Halo me nikdy moc nepritahovalo. Ale vzhledem k tomu, ze jsem mel naladu precist si nejake scifi a ja tu zrovna nemel po ruce nic lepsiho, tak jsem po Halo sahl. No jsem u 150é stranky a musim rict, ze jsem Halu hrozne krivdil. Kniha je napsana zatim velmi dobre, stranky ubihaji rychle, prostredi je zajimave a postavy sympaticke ... no proste pecka. Asi jedina vec, se kterou ma Microsoft co do cineni, ktera za neco stoji ;-). Jo a rozhodne jsem si spravil chut po predchozi Líhni.

Tak po dlouhé době sem zase přidávám krátký zápisek. Asi pred mesícem jsem dočetl knihu od Miroslava Žambocha, která je poměrně poutavě nazvaná Líheň. Kniha byla prý napsána jako pocta Jiřímu Kulhánkovi (dokonce se tam o něm i autor často zmiňuje jako o Jiřím Rulhánkovi a na konci se dokonce ukáže, že Rulhánek zachránil svět :-)) a ohlasy a recenze jsou na ni velmi dobré, v časopise Pevnost jí navíc napsali na jedno z prvních míst k alternativám Kulhánkových knih. Bohužel, kniha absolutně nesplnila mé očekávání. První část knihy byla docela sympaticky napsána a střídala se tam akce s poutavým zasvěcováním do děje. V druhé půlce kniha úplně ztratí dech, dokonce jsem se chvílemi přistihl, že myslím úplně na něco jiného - znáte to, když se nudíte, začnete přemýšlet o čemkoliv :-). Proto pokud jste fanoušky Štěpána Kopřivy nebo zmíněného Kulhánka, tak určitě sáhněte po něčem jiném než po Líhni, protože tohle rozhodně není stejný kalibr a vlastně ani žánr.

Přeji všem čtenářům tohoto blogu (byť i náhodným ;-)) všechno NEJlepší a samozřejmě hlavně to zdraví do Nového roku!! :)

Stroncium je další a zatím poslední vydaná kniha od Jiřího Kulhánka. Je z mnoha směrů jiná než jeho předešlé kusy, ale zároveň je to starý dobrý Kulhánek. ale abych to nezdrzoval - ano, je to jine nez ostatni Kulhanci, ale fakt narezove, devatenacteho jsem to docetl a jeste ted mam chut na Svabika ;-)