Včera jsem byl v kině na filmu Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic. Původně jsem si nevšiml, že je to ve 3D a když jsem to zjistil, tak už se mi nechtělo rušit rezervaci a rozhodl jsem se dát 3D formátu ještě jednu poslední šanci.

Už po prvních okamžicích filmu mi ale bylo jasné, že to byla chyba. Je to pořád stejné. Když je scéna světlá, tak to ještě jakž takž jde, ikdyž o nějakých pěkných barvách se nedá mluvit. Ale pokud je scéna tmavá, a těch je v Lovcích čarodějnic většina, tak je to rozmazanina a jedním slovem prasárna. Úplně nejhorší byly ty větvě stromů, které jakoby vystupovaly z obrazu a měly navozovat pocit, že jdete lesem s hlavními hrdiny. Bohužel rozmazaná větev, kterou větví nazývám jen díky značné obrazotvornosti a dedukci, byla na kraji skoro každého záběru a když se pak přidal kus rozmazaného proti vám letícího dřeva po explozi, tak si člověk říká, jestli je opravdu 21. století a jestli jsme se nevrátili o 50 let zpátky (i tehdy byl ale obraz asi lepší).
Toto bylo moje absolutně poslední 3D. Na žádný film ve 3D už nikdy nepůjdu a vždy si radši počkám na FullHD blu-ray, který je ostrostí, barevností, rozlišením a kontrastem někde úplně jinde. Takže sbohem současné 3D, odpočívej v pokoji, snad časem budou nové generace technologií pro 3D zobrazení na jiné úrovni.

No ale co se týká samotného filmu, tak Jeníček s Mařenou jsou absolutně super podívaná, kterou mohu doporučit opravdu každému. Super zápletka, lehce přemýšlivé, prdelka rusovlasé čarodějky ;-) a spousty super akce a ještě víc nápaditosti. Až to vyjde na DVD nebo Blu-Ray, tak rozhodně neváhajte - nebo najděte kino, kde to není ve 3D :).

Taky se těšíte tak, jak se těším já? :) Tohle bude první verze, kde budu využívat zřejmě hlavně distribuční repozitáře, tedy už žádná přídavná repa pro kernel:stable nebo pro KDE4.10. V téhle verzi už bude totiž KDE v dostatečné verzi, abych už po nových verzích netoužil a kernel bude ve verzi 3.7, což už je také verze, která mi bohatě stačí.

KDE4.10 považuji za nejlepší vydání KDE vůbec a tím myslím kompletně všechny verze, co kdy výšly, včetně těch tolik oblíbených trojkových verzí. Funguje to super, stabilita maximální, možnosti dostatečné a co víc si přát :).

No a kernel 3.7 mi stačí z toho důvodu, že už tam jsou opraveny všechny problémy se spotřebou a jsou tam přítomny už dost nové verze ovladačů pro akceleraci videa ve fullHD na Intel grafických kartách.

openSUSE je snad jediná distribuce, která mě zatím ničím nezklamala .... kéž jí to vydrží i dál :-).

Já se tak strašně těším na KDE 4.10. Za prvé by už konečně měl KMail být absolutně bez problémů (teď fungoval skvěle, ale po uspání počítače občas odmítl posílat maily) a také bychom se měli dočkat animovaných pozadí na ploše, což jsem vždycky chtěl, ale dosavadní řešení mi nikdy nevyhovovala. Takže už jen dva dny a je to doma :).

Richard A. Knaak je jeden z mých nejoblíbenějších autorů a drží si stále stejnou kvalitu svých textů. Noc draka je další v řadě jeho knih ze světa Warcraftu a tak je povinností pro všechny, kdo se o tenhle svět zajímají, rozhodně nezklame.

Čas žít, čas zabíjet je další knihou od Miroslava Žambocha a tenhle autor už se mi definitivně dostal pod kůži. Hlavní hrdina knihy Bakly je borec největšiho kalibru, rány rozdává na potkání, je vtipný a v průběhu čtení se také dozvíte, [spoiler] že je nějakým způsobem spojený s magií, která mu dodává tak neskutečnou a nadlidskou sílu [/spoiler]. Je to velmi originální akčně laděná kniha, kterou můžu doporučit všem.

Přes vánoční svátky jsem úspěšně přečetl knihu Atlas mraků od Davida Mitchella. Jde o bestseller a já s řekl, že taky jednou zkusím mainstream, navíc už zfilmovaný. Krátce po Vánocích jsem shlédl i film a tak tohle nebude jen zhodnocení knihy nebo filmu, ale také jejich srovnání.

Stručně o Atlasu mraků: jedná se celkem o 6 příběhů, každý zasazený do jiné doby - od 19. století po postapokalyptickou budoucnost. Kromě jiné doby se dá říct, že se příběhy liší i v žánru, takže jeden příběh je dobrodružný, druhý detektivní, třetí vtipný a další třeba fantastický. Všechny příběhy jsou postupně propojené, ale někdy to propojení nemá skoro žádnou váhu na aktuální příběh a jde vlastně jen o jakýsi odkaz. Vyjímku tvoří známenko ve tvaru komety, které měli všichni hlavní představitelé v jednotlivých příbězích a které naznačuje, že jde o příbuzné nebo, jakt vysvětluje film, o stejné lidi v jiných časech. 

Pro knihu - důležité detaily vysvětluje pouze kniha a navíc David Mitchell je výborný vypravěč a prolínání příběhů mu vůbec nedělalo problém, takže vám nic neuteklo. Kdežto ve filmu toho člověku, především neznalému knihy, dost nedocházelo.

Pro film - za necelé 3 hodinky je po všem, zatímco kniha má 500 stran a já jí četl 12 dní :).

Pro knihu - příběh Timothyho Cavendishe je daleko vtipnější v knize, kde jsem se opravdu od srdce zasmál, zatímco ve filmu to na člověka působí jen lehce úsměvně a o hlavní vtipy přijdete úplně.

Pro film - celý příběh byl upraven tak, aby to celé bylo více akční a tím pádem se vlastně nikdy nenudíte. V knize si sám autor uvědomuje, jak skvěle mu jde vyprávění a proto se v některých částech až příliš vyžívá a takřka se čtenář v některých částech může začít nudit.

Pro knihu - ačkoliv z filmu jsem měl mnohem lepší pocit, tak kniha čtenáři nevnucuje výsledek ani řešení a je jen na vás, jak si vysvětlíte např. spřízněnost postav v jednotlivých příbězích, takže působí volněji.

Pro film - celkové vyznění filmu je nakonec lepší. Filmový jazyk je omezený, takže se příběh zjednodušil a celkově zeštíhlil, což mu rozhodně prospělo. Navíc filmaři přidali nějaký ten happyend, který mi v knize chyběl. 

Celkově ovšem mohu doporučit jak knihu tak film, obojí stojí za to. U knihy ovšem upozorňuji, že se nejedná o vyloženě oddychovou četbu, ale o náročnější literaturu.

Takže je to tady, ve finále jsou Zeman a Schwarzenberg. Co takhle přejmenovat Českou republiku na South Park? :)

A hlavně to zdraví ;-).

Přeji všem čtenářům tohoto blogu, i těm náhodným :), příjemné prožití Vánočních svátků :).

A tady přidávám mnou vysněného Santu ;-).

Jak jsem psal v předchozích dvou zápiscích, tak jsem se chystal nějakým způsobem upgradovat PC a měl jsem v merku poprvé ve svém životě něco od AMD. Místo původního plánu koupit nějakou grafárnu a pak nějaký procesor jsem se po dobré zkušenosti s ATI X550 (v zásadě by mi asi i stačila) rozhodl pro APU A10-5700, kde jsem očekával zkušenost podobnou. To byla ale blbost ...

Do teď jsem měl dvoujádrový procesor C2D E8200, který mi sice stačil, ale říkal jsem si, že čtyřjádro na výšších taktech, menším výrobním procesu a s novými instrukčními sadami bude určitě o něco lepší, než můj víc jak 4 roky starý procesor. Není to pravda. Už spouštění systému je pomalejší. Aplikace se spouštějí také mnohem déle a celkově byl počítač s A10-5700 pomalejší.

Korunou všeho byla integrovaná grafika. OpenSource ovladače měly menší výkon než na původní ATI X550 a nebyly úplně stabilní, tu a tam nějaký ten zásek, občas při změně rozlišení ve hře totálně spadla Xka nebo i celý systém. Experimentoval jsem i s nejnovějším kernelem a nejnovějšími ovladači, více méně se stejným výsledkem, pokrok jsem nezaznamenal. Toto jsem ale byl ochoten odpustit, protože podpora pro Trinity není v OS ovladačích dlouho a navíc jsem předpokládal, že to vyřeší binární blob přímo od AMD. Opět obrovská chyba.

Binární ovladače od AMD se do OpenSuse sice nainstalují absolutně snadno, fungují okamžitě a výkon podávají relativně dobrý. Bohužel tyto binární ovladače nejsou kvalitou absolutně srovnatelné s nVidia ovladači. Stabilita opět pokulhávala a i když mi to nikdy neshodilo ani Xka, tak některé hry prostě vytuhly a musely být ukončeny "násilně". Navíc třeba UT2004 se spouštěl s hrozným blikáním, které ustalo až po nějaké chvíli (prý problém s vsync, nevím) a některá flashová videa v prohlížeči, která jsem si zvětšil na fullscreen se pak projevovala jen úplně modrou obrazovkou, kterou, ale když jsem vypnul, tak to v prohlížeči běželo dál bezproblémově.

Na můj vkus to bylo až moc věcí, které mi na tomhle řešení vadily. Takže jsem všechno vrátil (díky nákupům na internetu) a s pokorou jsem se také vrtátil ke svému starému, ale božskému procesoru, kterému jsem jako parťáka pořídil SSD OCZ Vertex 3 60GB a k tomu MSI N650Ti-1GD5/OC, ke kterému jsem navíc dostal kupón na Assassin's Creed III, které dostanu, hned jak vyjde (už jsem to registroval). Mimochodem, je pravda, že SSD disk urychlí počítač daleko víc, než nový procesor nebo kterýkoliv jiný hardware.

Závěrem musím říct, že jsem celkové zklamaný z celého AMD. Procesorový výkon mizerný a kvalita grafických ovladačů ještě mizernější. Pro běžné užívaní je to pro mě nepoužitelné. Hlavně by měli zapracovat pořádně na OS driverech.

Nicméně až to zase za pár let s AMD zkusím, třeba budou už open source ovladače grafických karet dokonalé a proceserový výkon budou zajišťovat ARM jádra :)) a vše bude v pohodě.

Tak jsem prodal svoji grafickou kartu nVidia Gefroce GTX 560Ti a rozhodl jsem, že koupím nějakou kartu od AMD (viz. můj předchozí zápisek). Vzhledem k tomu, že pořád ještě nemám jasno, jestli mi stačí Radeon 7770 a nebo vezmu radši 7850, tak jsem si řekl, že si nechám nějaký čas na rozmyšlenou a půjčím si nějakou kartu v práci. V práci mají samozřejmě samý low end a vždycky jsme tu měli jen karty nVdidia. Jaké bylo moje překvapení, když jsme při prohrabavání skladu našli ATI X55O s čipem R300 :).

Mimochodem při hledání jsme tentokrát nenašli ani žádnou nVidia a jedinou kartou do PCI-E 16x byla právě X550, už to vypadalo, že se budu muset spokojit s Matroxem do nějakého PCI-E 1x nebo co to bylo :).

Teď už ale k samotné kartě ATI X550, která na sobě nese slušných 256 mega paměti. Protože problematiku grafických karet v linuxu sleduji, tak vím, že tenhle čip nepodporuje ani legacy driver od AMD a musím proto rovnou sáhnout po open source ovladači, se kterým bych ale neměl mít žádné problémy.

Po startu počítače OpenSuse naběhlo rovnou do fullHD rozlišení, ale nějak se mi přestala v KDE vlnit okna, tak jsem koukl, jestli funguje direct rendering a samozřejmě nic. Takže mrk do logu Xorg a tam mi to řeklo jediný error ohledně špatného načtení nVidia GLX. Uvědomil jsem si, že jsem zapomněl odinstalovat nVidia ovladače, což jsem učinil a v závislostech se vyměnily nějaké knihovny GL za jiné GL (nechce se mi to vypisovat :)). Po restartu iXek už se okénka vlnila a direct rendering taky šel. glxgears podali "slušných" 60 fps :).

Sláva open source ovladačům, takhle jednoduše bych to chtěl vždycky. Byla by fakt nádhera, kdybych linux nainstaloval i s ovladači grafické karty a měl vystaráno - bohužel jak všichni víme, situace je taková, jaká je.

Vzhledem k tomu, že karta je už opravdu stará, tak jsem neočekával, že bych si na tom i cokoliv zahrál, natož ve Wine. Nicméně jsem zkusil spustit Broken Sword 3 a ono ejhle, jede to absolutně stejně, jako to jelo s GF560Ti, akorát mi přišlo rychlejší přepínání rozlišení. Jde tedy zkoušet dál a pouštím Heart of Darkness, které mám už rozehrané asi 10 let a ono to taky jede absolutně bez problémů :). Když už jsem u těch her a u toho wine, tak si spustím ještě Quadrax III a ono se mi to poprvé spustilo v normálním fullscreenu, s nVidií se mi to vždycky ořezávalo na nějaké nativní rozlišení té hry a tak jsem měl většinu obrazovky černou a v ní malé okno s Qadraxem, takže jsem to hrával radši v okně. Zatím samé plusové body pro opensource driver.

Dále jsem zkusil spustit World of Goo, to se nespustilo. Pak Gish, ten se spustil a i když to bylo trochu trhané, tak to bylo hratelné. Pak jsem zkusil UT2004 a kupodivu když člověk oseká detajly, tak to jede (i když né úplně plynule). Staré hry si tedy absolutně v pohodě zahraju a jsem v klidu.

Pak jsem zkoušel videa. Akceleraci videa to zdá se nevede, ale zjistil jsem, že můj procesor C2D E8200 si s FullHD mkv poradí absolutně v klidu, takže mě to netrápilo. Nicměně jsem zpozoroval, že při spuštěných více oknech se mi začalo trhat vlnění oken a občas se při přesunu okna pod záhlavím objeví taková divná modrá čára, která ale hned mizí. Nicméně čím měně oken, tím je to lepší :).

Můj celkový dojem z open source driverů pro grafické karty ATI/AMD je ale rozhodně dobrý. Funguje to hned, žádné přidávání repozitářů a instalování binárních blobů. Nic se nemusí nastavovat a jde vidět, že i Wine se líp pracuje s takovými ovladači. Jen mě to utrvdilo v tom, že je nutné začít karty AMD podporovat, aby se vývoj hýbal co nejrychleji.

Někdy příští týden koupím buď MSI R7770 a nebo MSI R7850 a ty zatím fungují jen přes binární blob. Jsem zvědavý a určitě o tom sem zase napíšu. Víkend si ale užiju ještě na X550 :)).