Jak jsem psal v předchozích dvou zápiscích, tak jsem se chystal nějakým způsobem upgradovat PC a měl jsem v merku poprvé ve svém životě něco od AMD. Místo původního plánu koupit nějakou grafárnu a pak nějaký procesor jsem se po dobré zkušenosti s ATI X550 (v zásadě by mi asi i stačila) rozhodl pro APU A10-5700, kde jsem očekával zkušenost podobnou. To byla ale blbost ...

Do teď jsem měl dvoujádrový procesor C2D E8200, který mi sice stačil, ale říkal jsem si, že čtyřjádro na výšších taktech, menším výrobním procesu a s novými instrukčními sadami bude určitě o něco lepší, než můj víc jak 4 roky starý procesor. Není to pravda. Už spouštění systému je pomalejší. Aplikace se spouštějí také mnohem déle a celkově byl počítač s A10-5700 pomalejší.

Korunou všeho byla integrovaná grafika. OpenSource ovladače měly menší výkon než na původní ATI X550 a nebyly úplně stabilní, tu a tam nějaký ten zásek, občas při změně rozlišení ve hře totálně spadla Xka nebo i celý systém. Experimentoval jsem i s nejnovějším kernelem a nejnovějšími ovladači, více méně se stejným výsledkem, pokrok jsem nezaznamenal. Toto jsem ale byl ochoten odpustit, protože podpora pro Trinity není v OS ovladačích dlouho a navíc jsem předpokládal, že to vyřeší binární blob přímo od AMD. Opět obrovská chyba.

Binární ovladače od AMD se do OpenSuse sice nainstalují absolutně snadno, fungují okamžitě a výkon podávají relativně dobrý. Bohužel tyto binární ovladače nejsou kvalitou absolutně srovnatelné s nVidia ovladači. Stabilita opět pokulhávala a i když mi to nikdy neshodilo ani Xka, tak některé hry prostě vytuhly a musely být ukončeny "násilně". Navíc třeba UT2004 se spouštěl s hrozným blikáním, které ustalo až po nějaké chvíli (prý problém s vsync, nevím) a některá flashová videa v prohlížeči, která jsem si zvětšil na fullscreen se pak projevovala jen úplně modrou obrazovkou, kterou, ale když jsem vypnul, tak to v prohlížeči běželo dál bezproblémově.

Na můj vkus to bylo až moc věcí, které mi na tomhle řešení vadily. Takže jsem všechno vrátil (díky nákupům na internetu) a s pokorou jsem se také vrtátil ke svému starému, ale božskému procesoru, kterému jsem jako parťáka pořídil SSD OCZ Vertex 3 60GB a k tomu MSI N650Ti-1GD5/OC, ke kterému jsem navíc dostal kupón na Assassin's Creed III, které dostanu, hned jak vyjde (už jsem to registroval). Mimochodem, je pravda, že SSD disk urychlí počítač daleko víc, než nový procesor nebo kterýkoliv jiný hardware.

Závěrem musím říct, že jsem celkové zklamaný z celého AMD. Procesorový výkon mizerný a kvalita grafických ovladačů ještě mizernější. Pro běžné užívaní je to pro mě nepoužitelné. Hlavně by měli zapracovat pořádně na OS driverech.

Nicméně až to zase za pár let s AMD zkusím, třeba budou už open source ovladače grafických karet dokonalé a proceserový výkon budou zajišťovat ARM jádra :)) a vše bude v pohodě.

Tak jsem prodal svoji grafickou kartu nVidia Gefroce GTX 560Ti a rozhodl jsem, že koupím nějakou kartu od AMD (viz. můj předchozí zápisek). Vzhledem k tomu, že pořád ještě nemám jasno, jestli mi stačí Radeon 7770 a nebo vezmu radši 7850, tak jsem si řekl, že si nechám nějaký čas na rozmyšlenou a půjčím si nějakou kartu v práci. V práci mají samozřejmě samý low end a vždycky jsme tu měli jen karty nVdidia. Jaké bylo moje překvapení, když jsme při prohrabavání skladu našli ATI X55O s čipem R300 :).

Mimochodem při hledání jsme tentokrát nenašli ani žádnou nVidia a jedinou kartou do PCI-E 16x byla právě X550, už to vypadalo, že se budu muset spokojit s Matroxem do nějakého PCI-E 1x nebo co to bylo :).

Teď už ale k samotné kartě ATI X550, která na sobě nese slušných 256 mega paměti. Protože problematiku grafických karet v linuxu sleduji, tak vím, že tenhle čip nepodporuje ani legacy driver od AMD a musím proto rovnou sáhnout po open source ovladači, se kterým bych ale neměl mít žádné problémy.

Po startu počítače OpenSuse naběhlo rovnou do fullHD rozlišení, ale nějak se mi přestala v KDE vlnit okna, tak jsem koukl, jestli funguje direct rendering a samozřejmě nic. Takže mrk do logu Xorg a tam mi to řeklo jediný error ohledně špatného načtení nVidia GLX. Uvědomil jsem si, že jsem zapomněl odinstalovat nVidia ovladače, což jsem učinil a v závislostech se vyměnily nějaké knihovny GL za jiné GL (nechce se mi to vypisovat :)). Po restartu iXek už se okénka vlnila a direct rendering taky šel. glxgears podali "slušných" 60 fps :).

Sláva open source ovladačům, takhle jednoduše bych to chtěl vždycky. Byla by fakt nádhera, kdybych linux nainstaloval i s ovladači grafické karty a měl vystaráno - bohužel jak všichni víme, situace je taková, jaká je.

Vzhledem k tomu, že karta je už opravdu stará, tak jsem neočekával, že bych si na tom i cokoliv zahrál, natož ve Wine. Nicméně jsem zkusil spustit Broken Sword 3 a ono ejhle, jede to absolutně stejně, jako to jelo s GF560Ti, akorát mi přišlo rychlejší přepínání rozlišení. Jde tedy zkoušet dál a pouštím Heart of Darkness, které mám už rozehrané asi 10 let a ono to taky jede absolutně bez problémů :). Když už jsem u těch her a u toho wine, tak si spustím ještě Quadrax III a ono se mi to poprvé spustilo v normálním fullscreenu, s nVidií se mi to vždycky ořezávalo na nějaké nativní rozlišení té hry a tak jsem měl většinu obrazovky černou a v ní malé okno s Qadraxem, takže jsem to hrával radši v okně. Zatím samé plusové body pro opensource driver.

Dále jsem zkusil spustit World of Goo, to se nespustilo. Pak Gish, ten se spustil a i když to bylo trochu trhané, tak to bylo hratelné. Pak jsem zkusil UT2004 a kupodivu když člověk oseká detajly, tak to jede (i když né úplně plynule). Staré hry si tedy absolutně v pohodě zahraju a jsem v klidu.

Pak jsem zkoušel videa. Akceleraci videa to zdá se nevede, ale zjistil jsem, že můj procesor C2D E8200 si s FullHD mkv poradí absolutně v klidu, takže mě to netrápilo. Nicměně jsem zpozoroval, že při spuštěných více oknech se mi začalo trhat vlnění oken a občas se při přesunu okna pod záhlavím objeví taková divná modrá čára, která ale hned mizí. Nicméně čím měně oken, tím je to lepší :).

Můj celkový dojem z open source driverů pro grafické karty ATI/AMD je ale rozhodně dobrý. Funguje to hned, žádné přidávání repozitářů a instalování binárních blobů. Nic se nemusí nastavovat a jde vidět, že i Wine se líp pracuje s takovými ovladači. Jen mě to utrvdilo v tom, že je nutné začít karty AMD podporovat, aby se vývoj hýbal co nejrychleji.

Někdy příští týden koupím buď MSI R7770 a nebo MSI R7850 a ty zatím fungují jen přes binární blob. Jsem zvědavý a určitě o tom sem zase napíšu. Víkend si ale užiju ještě na X550 :)).

Moje PC je sice ještě sice celkem solidní, ale prostě chci zase něco nového. Už léta letoucí používám kombinaci Intel procesoru a nVidia grafické karty. Jsem s touto kombinací absolutně spokojen a nic mě nenutí, aby to bylo jinak. Nicméně přemýšlím, jestli nenastal čas na změnu ...

Procesory AMD jsem nikdy moc neuznával, když já měl Celeron 400MHz a pak Celeron 1200MHz, tak spousta lidí okolo měla něco podobného od AMD, jako třeba K5 nebo Duron (asi pletu označení jádra a řady, ale už je to dlouho :)). Všichni AMDéčkaři měli problémy se stabilitou a dost pochybný výkon. Naproti tomu já měl dělo a všichni chodili radši pařit ke mě, protože mě prostě všechno fungovalo skvěle.

U grafických karet je to obdobné. Má první karta byla Riva TNT 2 a když jsem tenkrát spustil Expendable na plné detajly s maximální plynulostí, tak se ke mně všichni chodili koukat a pařili jsme to do noci :). Pak následovala nějaká Geforce 2 a tak dále přes Geforce GT8800 a teď mi v compu vrní Geforce GTX 560 Ti. Když jsem se kdysi rozhodoval jakou novou kartu koupit, volba byla jasná - Geforce 4800. Ale dost lidí mi básnilo o ATI 8500 (myslím), ale já byl k ATI nedůvěřivý. Naštěstí jsem měl kamaráda, který si ji zrovna koupil a protože odjížděl na víkend, tak mi ji na ty dva dny půjčil. Nejdřív vše probíhalo dobře, spustil jsem NFS6 a byl jsem v sedmém nebi. Jaké ale přišlo překvapení, když se po hodině hraní sekl počítač. Říkám si v pohodě, to se stane. Jenže ono se to stalo za ten víkend ještě hodněkrát a hlavně některé hry vykazovaly v některých místech různé grafické chyby a vůbec mě celé nadšení přešlo. Dal jsem grafickým kartám od ATI ještě jednu šanci před čtyřmi lety a dopadlo to podobně: Můj dotaz v poradně, Můj blogový zápisek o kartě ATI pod Linuxem - 1 a Můj blogový zápisek o kartě ATI pod Linuxem - 2.

Sečteno a podtrženo, moje zkušenosti s AMD a ATI jsou prostě absolutně špatné a to ať už z historického pohledu a nebo třeba z pohledu uživatele Linuxu (ten se týká jen GPU). Dnes mám ale takové dilema, jestli přece jen nepřejít kompletně na platformu AMD. Vede mě k tomu pár věcí:

1. co se týká procesorů, tak AMD dost ztrácí na Intel a asi by bylo vhodné AMD podpořit, protože jinak tu budeme mít Intelácký monopol
2. přistup AMD je, co se týká grafických karet, mnohem otevřenější než je od nVidie (nicméně pořád mám ohromný strach z toho, jak to bude fungovat, protože stejně budu muset používat binární ovladače, u kterých se bojím kvality a stability)
3. dost mě štve, že nové Intel procesory mají všechny integrovanou jejich grafickou kartu, z principu mi to prostě vadí
4. AMD sponzoruje OpenSuse a já OpenSuse používám, takže by to prostě bylo něco naoplátku :)

Když nad tím tak přemýšlím, tak to asi udělám takhle. Prodám svojí GF560Ti a koupím nějakou od AMD a vyzkouším ji. Když bude vyhovovat, tak super a koupím i zbytek od AMD. Když vyhovovat nebude, tak AMD GPU vrátím a pak koupím zase nějakou novou nVidia kartu a k tomu uvidím jaký procesor, jestli AMD nebo Intel :).

No a ještě by mě zajímalo, je tady nějaký hráč s nějakou novou HD 6xxx nebo ještě lépe HD 7xxx, který by se podělil o zkušenosti s používáním této karty na Linuxu? Videa, hry, desktop, stabilita, open source drivery, binární drivery - jak si AMD grafika vede?

Uz nejakou dobu mam Motorolu Defy s v ni CyanogenMod 7.1 stable. System i telefon funguji dokonale, ale to neznamena, ze nechci zkouset nove veci :). Takze jsem tam hodil CM9 v posledni nightly verzi, ktera je postavena uz na Androidu 4 ICS. Bohuzel ale jeste vsechno neni vychytano a system se nechoval uplne korektne. Casto nejaka aplikace zatuhla, Opera mi nefungovala vubec a jednou se telefon sam od sebe restnul. Po par hodinach pouzivani, jsem se tedy rozhodl vratit zpet, ale misto navratu jsem radsi sel na verzi 7.2 stable, ktera funguje taky vyborne. Pokud chcete tedy pouzivat Motorolu Defy s CM9, tak podle me jeste neprisel ten pravy cas.      

Dneska mi misto MS Office 2003 nainstalovali ajtaci verzi 2010 (mimochodem se to neobeslo bez instalace SP3 do XPecek, ktera trvala 3 hodiny). O ribbonu (nebo jak se to pise) jsem uz slysel a videl screeny, ale ze to bude takovy humus, to jsem opravdu necekal. MS se snad musel zblaznit, ze neco takoveho vypustil do sveta. Kdyz si vezmu, jak designove postupuje treba Linux nebo MacOS, tak jde MS uplne jinou cestou, ktera je, ruku na srdce, na bliti. Preji MalemuMekkemu at to s Metrem jde stejne s kopce jako doposud a muzeme ocekavat dalsi priliv uzivatelu Linuxu :). Uz se tesim domu na KDE a OpenOffice (plus pomalu koketuju s Calligrou).

Používám KDE a tak se snažím používat pouze QT aplikace (bez komentářů prosím :)). S většinou aplikací není problém, já osobně jsem měl vždy problém jen s webovým prohlížečem a emailovým klientem. Prohlížeč už je v KDE taky celkem vyřešen, protože Firefox s KDE patchem nebo Chrome/Chromium se integrují do KDE perfektně a člověk ani nepozná, že jde o GTK aplikaci. Nemluvě o stále se zlepšujícím Rekonqu, na který úplně přejdu zřejmě v jeho další verzi. Nicméně jediným QT/KDE klientem je stále jen KMail (Trojitou zatím nepočítam ;-)).

Asi většina souhlasí asi s tím, že KMail a vlastně celé KDE PIM jsou/byli v "nedokonalém stavu". V předchozí verzi KMailu jsem nedokázal zprovoznit odesílání mailů, v té ještě předtím se mi zase špatně zobrazovaly předměty mailu, kde se vyskytovala diakritika. Tentokrát jsem vyzkoušel nejnovější verzi z KDE 4.8.2.

No nebylo to slavné, vůbec mi to nezobrazovalo maily (žádné seznamy, žádné obsahy, prostě skoro prázdné okno). Googlil jsem a nebyl jsem jediný, kdo měl tenhle problém. Vyzkoušel jsem různé postupy nápravy a nic nepomohlo. Až jsem se odhodlal něco udělat s tím proklínaným Akonadi, které sice jelo, ale vyhazovalo dost chybových hlášek. Vytvořil jsem pro něj na lokále databázi přímo v MySQL, které mám stejně puštěné kvůli ladění webů a Akonadi nastavil tak, aby používal přímo můj MySQL server a nespouštěl si nic vlastního. No a ono to najelo :).

KMail nepadá, vypadá skvěle, ovládá se pohodlně a zprávy (včetně předmětů) zobrazuje bezproblémově. Kompletně jsem tedy přešel pouze na KMail a zatím jsem, snad poprvé, nadšen. Snad zase nezačne zlobit :).

Akorát teda nechápu, proč začal fungovat takhle dobře až po tomhle nastavení Akonadi, předtím jsem se do Akonadi vůbec nehrabal a čekal bych, že nějaké to default nastavení by mělo být stoprocentně funkční. Na tomhle by ještě měli pánové z KDE zapracovat a mohlo by být všechno OK.

Ve ctvrtek jsem z prace delal upgrade serveru, bylo tam pomerne hodne veci, ktere uz upgrade potrebovaly. No a Arch linux upgrade neustal. Vzal jsem ho tedy domu, v patek - vcera jsem stahnul vsechna data z disku a nainstaloval tam OpenSUSE 12.1. No a dneska pres dopoledne jsem delal konfiguraci a je pet hodin a uz to facha zpatky v serverovne :). Ted jen doladit par detailu :).

Vzhledem k tomu, že se občas snažím něco bastlit v Pythonu (třeba tenhle blog :)), tak potřebuji i nějaké to IDE. Nejlepší je sice asi WingIDE, které mám koupené ve verzi 3. Ale vzhledem k tomu, že mi ještě na Arch Linuxu začalo celkem solidně zamrzat, tak jsem přešel na Spyder, který je pod MIT licencí - tedy zdarma. Spyder sice není tak dobrý jako Wing, ale rozhodně je použitelný a navíc je v QT, takže nemusím mít GTK knihovny v systému.

Ale po přechodu na OpenSUSE jsem zjistil, že Spyder není ve standardních repozitářích a v těch nestandardních má problém se závistlostmi, nehledě na to, že ten balíček připravoval nějaký alchymista, který do závislostí zahrnul i balíčky, které pro svůj běh vyžadují i QT3 a kdelibs3, což jsou rozhodně balíčky, které do mého systému prostě nesmí.

Vzhledem k tomu, že je Spyder v pythonu, tak ho stačí stáhnout a spuštění už je triviální a člověk nepotřebuje nic ze závislostí, které se vám snaží vnutit původní OpenSUSE balíček. Nicméně dávám přednost tomu, mít všechen software v balíčkovacím systému. Proto mi nezbylo nic jiného, než si balíček udělat sám a samozřejmě, že nejjednodušší cesta je přes OpenSUSE build service.

Výsledek mého snažení můžete najít v mém vlastním repozitáři.

Jen upozorňuji, že balíčky, které tam jsou a které se tam v budoucnu objeví, připravuji pro své potřeby, proto nemusí být tak kvalitní, jak byste si možná představovali :).