Nevím jak to máte vy, ale já prostě zbožňuji spánek. Ačkoliv jsem velmi aktivní člověk (sport taky zbožňuju, byl jsem běhat nebo jsem cvičil prakticky všechny dny v tomto týdnu), tak spánek je prostě moje nejoblíbenější činnost. Někdo sice říká, že tím zabíjím život, ale já si to rozhodně nemyslím. Ve spánku zažívám ty nejkrásnější věci a nemám to tak, že by to pro mě byl čas, který bych si po probuzení neuvědomoval. Nepamatuji si sice skoro žádné sny, ale pamatuji si pocity, které jsem v těch snech měl a rozhodně kompletně vnímám ten čas, který jsem spánkem a sněním strávil a v nímám ten čas rozhodně pozitivně, kolikrát mnohem pozitivněji než "bdělý život".

Mám navíc asi trochu štěstí na panelák, ve kterém bydlím (ačkoliv už v něm bydlím jen částečně, už většinou spím jinde). Paneláky jsou prostě plné lidí, dětí, zvířat a prostě všeobecně zdrojů zvuku nebo spíše hluku (dle výkladu nebo názoru). Navíc bydlím ve městě, takže venku jezdí auta, autobusy, náklaďáky, štěkají tam psi, štěbetají ptáci, probíhají tam různé stavební či bourací práce, prostě všude okolo je nějaký "zvukový bordel". Ale pokud zavřu okna (plastová), tak já mám na spaní krásný klid. Spím doslova jak zabítý a každou minutu spánku si totálně užívám :). Probudím se tehdy, kdy moje tělo řekne, že spánku stačilo a nebo tehdy, kdy měchýř řekne, že jemu taky stačilo :-D.

Tenhle zápisek píšu ze dvou  důvodů. Že můj dobrý kamarád bydlí v baráku blízko silnice (já tak blízko silnice zase nejsem, navíc jsem dost vysoko - 5NP a hluk z okolí mi tady tlumí krásné vzrostlé lípy), kde po páté hodně ranní začnou jezdit náklaďáky a do pozdních nočních hodin v jeho bytovém domě někdo hlučí. Kamarád je z toho docela nešťastný.
Já to tak nemám, večer celý dům i jeho okolí utichne a my tady všichni prostě parádně spinkáme :). Škoda, že z různých osobních důvodů tento byt opouštím (to je druhý důvod - chci si postesknout), bylo to tu krásné .... a klidné a já to tu zbožňoval. Ale to je život.

Protože jsem člověk, který na sobě rád pracuje, tak jsem se rozhodl, že se zúčastním týmového kurzu Pythonu. Do konce tohoto kurzu už zbývají jen 3 lekce / týdny a zatím zvládám krásně :). Nabyté znalosti využiju při zlepšování tohoto blogu i jinde.

Nicméně přihlásil jsem také proto, že sice umím programovat, respektive umím řešit problémy programováním, ale vlastně neumím programovat v týmu. Oběcně pracovat v týmu umím, protože moje zaměstnání, tedy projektant elektro, je hodně o práci v týmu. Ale programátorský tým není to stejné co projekční či projektantský tým. Rozdíly tam opravdu jsou, ale jdou špatně definovat, proto je zde vyloženě popisovat nebudu. Nicméně to, že to je rozdílné, ještě neznamená, že je to pro mě problematické.
Rychle jsem se do toho dostal a stejně jako při projektování, tak opět jsem se brzy dostal do vedoucí pozice týmu, o kterou vlastně nestojím :). Nicméně je to dáno tím, že já mám s programováním nějaké zkušenosti a další členové týmu toho naprogramovali daleko méně nebo dokonce nic. Navíc jsem hodně aktivní a jsem do programování a řešení problémů zapálený. Není to tedy o tom, že bych byl nějaký "borec programátor" a jasná "vůdčí osobnost", ale tím, že ono to vždycky padne na toho nejzkušenějšího a nejaktivnějšího. V jiné skupině by to tak zřejmě nedopadlo.

Každopádně si to dost užívám, hodně baví mě řešit úkoly, které nám v tomto kurzu "kouči / koučové" přichystali - některé z těch úkolů jsou docela zapeklité - ty mám nejraději :-).

PS: to nejlepší, kromě výše zmíněného, co jsem se v tomto kurzu naučil, je testování kódu. Zjistil jsem, že testování kódu, které jsem do teď nedělal, velmi usnadňuje a zrychluje práci, ale především, odhaluje chyby, které by člověk jinak nepředpokládal. Navíc jsem konečně začal používat debugging kódu, což jsem do té doby vlastně vůbec nedělal a jel jsem, asi trochu pomalou metodou, pokus - omyl - vytisknout proměnné do konzole - další pokus..... . S debuggingem a s testy to jde vše daleko lépe a rychleji.

PPS: moje řešní úkolů dávám i do gitu - https://github.com/jiri-one/Kosoctverci

Nevím zda to bylo způsobeno koronavirem, či dobrým výběrem knih, ale za rok 2020 se mi podařilo přečíst 12 knih a u té třinácté jsem v půlce. To není špatné. Ano, mohlo by to být lepší, ale 1 kniha na měsíc je určitě slušné číslo. Nedělá to ze mě ani knihomola a ani nevzdělance. Takže jsem s výsledkem spokojen.

Vzhledem k tomu, že je nový rok, tak by možná někteří očekávali, že si dám nějaké předsevzetí, co se knih týče. Ale na to já nevěřím. Myslím si, že zlepšovat se člověk může každý den a ne si to slibovat v nějaký konkrétní den jen proto, že je to zvykem. Takže další rok uvidíme, zda se mi povedlo knih přečíst víc a nebo naopak méňě :-).

Všem čtenářům tohoto blogu přeji ty nejkrásnější Vánoce :).

Zjistil jsem, že už nejsem schopen koukat, alespoň na nějakou dobu, na nic s dnes asi nejtypičtější dějovou linkou - superhrdina proti superpadouchům. Superhrdinové už se mi fakt přejedli. Jeden je z jiné planety (Thor), jeden má prachy a trochu posiluje (Batman), další má ještě větší prachy a je fakt chytrý (Ironman), tamten to umí s lukem (Arrow), jiný je fakt rychlý (Flash), tu náhodně zasáhla energie a teď umí lítat vesmírem bez čehokoliv (Captain Marvel), ....... Ale pár věcí mají všichni společných. Všichni musí zachránit svět, všichni musí trousit vážné i vtipné hlášky a hlavně to jsou všichni kreténi :-).
Uznávám, pár let to byla zábava. Ale čeho je moc, toho je příliš. Musím si dát na nějakou dobu pauzu a pár měsíců si ani nevzpomenout na hošíka, kterého kousnul pavouk a teď obluzuje slečnu jiné barvy pleti než je on sám, aby to bylo rasově vyvážené.

Musím se na nějaký čas soustředit spíše na knižní a herní příběhy, protože ty jsou většinou propracovanější, variabilnější a celkově nápaditější a nekopírují pořád to stejné schéma. 

Jak jsem zmínil v titulku, bylo to krátké :). Jen takový povzdech :).

Tak doufám, že teď už by to všechno mělo jet správně. Vytvořil jsem si vlastní middleware pro Falcon, který při každém požadavku vytvoří připojení k RethinkDB a po vyřízení požadavku (requestu) ho zase zavře. Zároveň jsem provedl v kódu pár zjednodušení, takže je menší.
Dále jsem zase aktivoval vícevlákno (threads), takže blog by mohl být i o něco svižnější.

Prosím o otestování, refreshujte jak o život, když to spadne, tak budu ladit dále :-)

V posledním postu jsem psal, že je nové CMS v provozu a zbývá ladit. Ona je to pravda, ale to ladění bude trochu náročnější, protože RethinkDB, respektive její python driver není thread-safe. Což znamená, že při produkčním nasazení na serveru musím přístup k databázi vyřešit jinak. Konkrétně pro každý požadavek musím udělat samostatné připojení k databázi a pak ho zase bezpečně zavřít. Moje nezkušenost mě vedla k přesvědčení, že stačí sdílet jedno připojení k databázi a požadovat po něm X výsledků, ale to je velký omyl. Nicméně chybami se člověk učí, trochu to přepíšu, vytvořím nějaký dekorátor(y), který spojení bezpečně otevře a zase potom zavře a bude zase frčet parádně. Nicméně bude to chtít maličko víc času, musím to trochu otestovat a do té doby bude mít blog nějaké výpadky - za to se velmi omlouvám.

Nicméně starý blog na adrese old.jiri.one stále frčí ;-).

Zatím jen krátce: nový blog v provozu! Budu rád za zpětnou vazbu. Kód blogu na adrese: https://github.com/jiri-one/easyblog_falcon

PS: starého CMS mi bylo líto, nemá cenu ho zahazovat, takže ho najdete tady: http://old.jiri.one

Dlouho jsem tu nic nenapsal o knihách, důvod je ale jasný. V půlce května jsem začal číst Kroniky železného druida a včera večer jsem dočetl poslední, konkrétně šestou, v češtině vydanou knihu, tedy povídkovou sbírku Gaiin štít. Napíšu tedy o celé sérii najednou.

Nicméně je pro mě trochu problém sérii nějak dobře a krátce popsat. Jedná se totiž o městskou fantasy, tedy o normální svět, navíc v aktuální době, ale s příměsí nadpřirozena. Jenže ta přidaná nadpřirozená hodnota je zde opravdu velkolepá, protože v tomto světě existuje prakticky všechno, v co kdy věřilo dostatek lidí. Takže většina božstev, kouzelných bytostí nebo třeba mluvící zvířata. Dále je zde množství alternativní nebo té skutečné historie, což knihám dává další rozměr. To všechno v knihách o druidovi Atticovi, respektive o železném druidovi, najdete. 

Co je na knihách ale naprosto super, je přímo dokonale vyprecizovaný poměr mezi humorem, akcí, zajímavými informacemi a tentokrát jsem autorovi odpustil i trošičku té romantiky, která ale nikdy není na překážku ději, jen ho doplňuje (zde se odkazuji na můj velmi negativní názor na příběhy od Františka Kotlety, které jsou plné erotiky a romantiky a děj se úplně vytratil a tedy to není čtení pro .... no pro nikoho).

Říkám si, jestli se má cenu rozepisovat nějak víc. Ono totiž v tomto případě je každý popis trochu zavádějící, protože nevystihne atmosféru knih, která je opravdu velmi příjemná. Doporučuji tedy po knihách o Atticovi sáhnout opravdu každému, protože věřím, že si v nich každý milovník fantasy něco najde. A rozhodně se nenechte odradit vskutku debilními obálkami českých vydání, které knihám dělají velkou ostudu - zde více než kdy jindy platí: "nesuď knihu podle obalu".

Celé sérii dávám vysokých 98%. Jde opravdu o nadprůměrně povedené dílo, které je sice relativně oddychové, ale také nikoliv vyloženě nenáročné. Vlastně bych dokázal jít s hodnocemím i výše, tedy na plný počet, ale pokud začnu srovnávat, tak přece jen dokážu najít pár (jedna nebo dvě ...), knih, které jsou mi maličko bližší. 

V minulém příspěvku jsem psal o responzivní podobě blogu a nyní zde dávám další info.
Kompletní přepis blogu slibuji už roky, ale tentokrát už opravdu věřím, že se to povede. Pomalu finišuji s novou verzí a mé výsledky můžete sledovat zde. 
Nová verze blogu používá Python3, Falcon a jako databázi jsem zvolil RethinkDB.
Až to nasadím (určitě běhém září), tak se o použitých technologiích rozepíšu více.