Nejradši mám sice stále Stroncium, ale Vyhlídka na věčnost se zařadila hned na druhé místo v žebříčku mých oblíbených knih od Jirky Kulhánka a až si ji přečtu znovu, je klidně možné, že se dostane na místo první. Kniha v popisu pekla lehce připomíná Asfalt od Kopřivy, vrací se k hrdninům z Nočního klubu a zmiňuje se i o Cestě krve (bohužel negativně :)) – všechno tohle dohromady, spolu s úžasnou kombinací časových linií, vám dá dokonalou knihu, které lze vytknout jen to, že ji dočtete až příliš rychle :).

A zvláštní uznání musím Jirkovi Kulhánkovi přiznat za těch 9 dní, které strávil Jan s Karolínou ve vojenském „trojúhelníkovém“ táboře. Tahle pasáž je romantická, vtipná i erotická a člověk si tak nějak uvědomí, že tohle by chtěl také. Jirko za tohle fakt díky.