Vzhledem k tomu, že marodím, tak jsem se pustil trochu s větší vervou do čtení. Co má taky člověk jiného dělat, když má jen ležet a potit se, že? :) Takže buď ležím a dívám se na staré komedie s Funesem a nebo si čtu - podle toho, jak moc je mi zrovna zle, když mi je vyloženě špatně, tak zvládnu jen koukat na bednu.

Během pár dní jsem tedy dočetl první příběh Maluse - Temné čepele. Jedná se o další knihu ze světa Warhammeru, která se drží pravidel tohoho temného světa a díky tomu, že i sám hrdina je neskutečně temný a krutý, tak posouvá tu temnotu ještě dál.
Vlastně jsem se té knihy ze začátku i docela lekl - četla se dost těžce, člověk musel pořád listovat na konec a vyhledávat slova v příloženém slovníku a hlavní hrdina byl prostě prachsprostý krutý vrah, který navíc nebyl vůbec sympatický, jako byl třeba Keler v Kopřivově Zabíjení (no potkat bych nechtěl ani jednoho, to je jasné :)). Celá rasa temných elfů mi vůbec připadala nepříjemná a v žádném případě jsem si ji nedokázal reálně představit, natož se s ní ztotožnit.
Nicméně i přes to jsem četl dál a nakonec jsem zjistil, že Maluse nemusím mít rád a nemusím mu fandit a i tak chci vědět, co s ním bude až dorazí do Pustin Chaosu. V Pustinách už to bylo super dobrodružství a já se nemohl nabažit jeho dalšího postupu. Díky tomu, že s Malusem člověk nesoucítí, tak jen těžko předvídá, jak zareaguje a dost často vás Malus dokáže opravdu neskutečně překvapit. Bohužel překvapení není vždy příjemné, je to prostě temný elf s temnými úmysly. Takže doporučuji si absolutně nikoho, o kom se v knize dočtete, nezamilovat, protože i když v této knize možná nezemře, tak skoro jistě zemře v dalších dílech :-).
Tím se dostávám k tomu, že mě kniha tak nadchla (objednal jsem si i zbylé 4 díly série ;-)), že ji prostě doporučuji každému, kdo se nebojí originálních a temných myšlenek. Tato kniha totiž rozhodně vybočuje z řady klasických i temných fantasy.