Nacházíte se v kategorii: Život

31. Prosinec, 2018
Zařazen do: Ostatní, Život — Klerik @ 11:11

Všem čtenářům tohoto blogu přeji úspěšný a samozřejmě šťastný nový rok 2019!

Ohňostroj :))

• • •
24. Prosinec, 2018
Zařazen do: Ostatní, Život — Klerik @ 16:08

Všem čtenářům tohoto blogu přeji šťastné a veselé Vánoce :-).

Ta je, co? ;-)

• • •
25. Květen, 2018
Zařazen do: Ostatní, Filmy, Život — Klerik @ 09:23

Ačkoliv pro mě dnes už nejsou Hvězné války nic zásadního, tak jsem stále jejich fanouškem. No a protože jsem byl včera v Praze a v ten den měl i přemiéru film Solo: Star Wars Story, tak jsme se s kamarádem rozhodli, že na něj zajdeme do kina přímo v Praze. Oba dva 3D technologii pro filmy považujeme za velký omyl, ale přesto jsme jí dali ještě jednu poslední šanci, protože nás spousty lidí přesvědčovaly, že iMax je něco úplně jiného něž klasické 3D. To je ovšem OBROVSKÝ OMYL!
Je to sice polarizační technologie, tudíž oči u toho trpí o něco méně, přesto je pocit z 3D brýlý pro oči pořád nepříjemný a po skončení filmu byly oči šíleně unavené. Obraz není tak ztmavený jako např. u stereoskopické technologie, přesto na barvách určitě ztratí. Ale hlavní neduhy 3D, tedy ta všeobecná rozmazanost všeho, co není v popředí, nebo velmi nepříjemné scrollování obrazu, tak to všechno zůstalo, jen to dostanete naservírované na daleko větším plátně. Vůči ostatním 3D technologiím se navíc ve velmi světlých scénách objevují svislé pruhy.
Takže na iMax klidně zapomeňte. Kdekoliv vám někdo bude cpát 3D brýle, tak tam nechoďte. Bylo to úplně naposledy v životě, co jsem na nějaké 3D byl, už opravdu nikdy víc!

Z výše uvedených důvodů jsem si film o Hanu Solovi moc neužil. Přitom byl určitě vtipný, příjemně, ale nikoliv přehnaně, akční a dějově dost bohatý. Bohužel propracaný svět Hvězdných válek, který je většinou hlavní devizou všech SW filmů, zde ustoupil do 3D rozmazanosti. Až ho uvidím znovu na normální televizi, tak si ho snad už užiju víc.

Závěrem -> SMRT 3D kinům i celé této technologi!

• • •
11. Únor, 2018
Zařazen do: Ostatní, Život, Knihy — Klerik @ 11:35

Kniha Warcraft: Durotan dějově předchází událostem filmu Warcraft: První střet i stejnojmenné knize, která je oficiální knižní adaptací tohoto filmu. Autorkou je už známá a osvědčená Christie Golden, která už ve světě Warcraft nebo i World of Warcraft ukázala, že je s tímto světem maximálně ztotožněná.
Při zmínce o samotném světe musím také poznamenat, že tyto knihy i film do značné míry nerespektují děj původního světa, pouze z něj vychází a berou si z něj jen to, co se jim hodí. Najdete zde tedy všechna známá jména, ale jejich osudy jsou pozměněny a i hlavní dějová linka doznala nějakých změn (např. magie felu). Nicméně atmosféra je velmi podobná předloze a alternativní dějová linka mi přide taktéž velmi zajímavá, nicméně s ohledem na omezený filmový jazyk působí vůči originálu lehce jednodušeji.

Kniha o Durotanovi, náčelníku klanu (nebo kmenu) Frostwolfů, mapuje nesnáze kmene před přesmístěním všech orků z jejich domovského světa Dreanoru do Azerothu, který tak dobře známe z originální dějové linky.
Durotanův otec zemře v jednoznačně za tímto účelem vyvolané bitvě a převezme po něm roli vůdce svého klanu. Jde mu to samozřejmě skvěle a to i přes překážky, kterým musí čelit a kterým dosud žádný náčelník ani ork před ním čelit nemusel. Umírající Dreanor totiž dává jasně najevo, že další život na něm není možný.

Kniha mě opravdu bavila a můžu jí dát s klidem 80%. Vůbec mi nevadilo, že nebyla tak akční, naopak jsem velmi ocenil, že má člověk konečně možnost s orky nějakým způsobem soucítit, nikoliv aby je nenáviděl (tak jak to bylo například po přečtení knihy Zrod Hordy).

Durotana jsem přečetl v anglickém originále a stal se tak první knihou, kterou jsem takto zvládnul přečíst. Protože mě to dost bavilo, tak jsem rovnou začal v originále číst už zmíněné pokračování Warcraft: První střet - samozřejmě opět v originále.

• • •
1. Leden, 2018
Zařazen do: Ostatní, Život — Klerik @ 11:39

Všem čtenářům tohoto blogu přeji úspěšný a samozřejmě šťastný nový rok 2018!

Ohňostroj :))

• • •
31. Prosinec, 2017
Zařazen do: Hry, Život — Klerik @ 10:09

Jak už tu párkrát zazněholo, tak o Vánocích hraju hry a jednou z nich musí být vždy Serious Sam :). Tentokrát se mi přes vánoční svátky podařilo dohát Serious Sam 2. Na Linuxu pod Wine běhá parádně, nativní verze existuje, ale ta mi nějak blbla. Dokonce mi stačila intergrovaná grafická karta Intel HD 4600.

Serious Sam 2 je vážně skvělá hra a je úplně jedno, že je už 12 let stará. Grafika hry mi bohatě stačí a žádné nové super grafické efekty nepotřebuji. Navíc je ve hře super legrační příběh, originální nápady, které hru parádně okoření a k tomu tuny nepřátel, kteří snad nikdy nedojdou.
Rozhodně doporučuji všem!

• • •
24. Prosinec, 2017
Zařazen do: Ostatní, Život — Klerik @ 18:06

Všem čtenářům tohoto blogu přeji krásné prožití vánočních svátků. Mějte tyto nebo ideálně i všechny další dny plné pohody a zdraví. Samozřejmě jako každý rok, tak i tentokrát přidávám vánoční slečnu (viz níže), ale letošní Štědrý den pro mě byl ještě ve znamení lámaní rekordů a výzev. Přihlásil jsem se totiž do challenge, ve které se mělo uběhnout tento rok 1017km a já to zdolal právě dnes a mám samozřejmě i ještě něco navíc a za ten zbývající týden do konce roku ještě pár kiláčků naběhám ;-).

Ta je, co? ;-)

PS: grafy od běhání dodám později .... hlavně, že je tu slečna, ne? ;-)

 
 
• • •
13. Listopad, 2017
Zařazen do: Život, Knihy — Klerik @ 16:40

Minulý rok jsem zde psal o tom, že jsem udělal drobný pokrok v angličtině a dohrál jsem bez větších obtíží King's Quest 1 VGA - Quest for the Crown. Dnešní zápisek bude podobného ražení.

Můj pokrok v angličtině totiž pozvolna pokračuje. Sice angličtinu nepotřebuji v práci (což mě velmi mrzí a musím s tím v relativně krátké budoucnosti něco udělat), ale alespoň jsem přešel na sledování serálů a filmů kompletně v angličtině s pomocnými anglickými titulky. Dnes můžu říct, že rozumím prakticky všemu a i když tu a tam třeba nějaká slovíčka neznám, tak kontext je mi vždy jasný (stejně si ta slovíčka, která neznám hned překládám na mobilu). Nicméně filmový jazýk je značně omezený a číst knihy je daleko vyšší level, na který jsem si doposud netroufal. Vlastně troufal, začal jsem číst v angličtině knihu Marťan, ale kromě toho, že mě moc nebavila, tak bylo dost obtěžující knihu každou chvíli odkládat a překládat si neznámé slovo na mobilu. Proto jsem knihu nakonec odložil a se čtením anglických knih nepokračoval.

Změnila to ač tzv. čtečka knih s elektronickým inkoustem. Display s elektronickým inkoustem má tak vysoký kontrast jako kniha a nezatěžuje tolik oči jako běžné LCD displaye, takže čtení je stále pohodlné, ale zároveň je to chytré zařízení, kde stačí na neznámé slovo kliknout a čtečka vám nabídne český překlad. To je přímo skvělé!

Začal jsem číst knihu Durotan a už mám za sebou skoro třetinu. Zjistil jsem, že tento způsob čtení mi nakonec vyhovuje daleko víc než běžné papírové knihy a dřívější argument a vůni papíru a fyzickému dotyku je pro mě už naprosto passé. Toto je budoucnost čtení a já se díky čtečce učím anglicky mnohem rychleji a snáze, než tomu bylo doposud pouze ze seriálů a filmů.

Nicméně zbývá mi stále pilovat mluvený a psaný projev anglicky, protože to trénuji jen minimálně. Ale i na tom už pracuji a mám soukromou on-line lektorku, se kterou mluvím jednu hodinu týdně a vypracovávám i písemné domácí úkoly, takže i tam se časem progress snad dostaví.

• • •
31. Říjen, 2017
Zařazen do: Život — Klerik @ 19:50

Stal se mi teď takový přijemný zážitek a tak jsem se rozhodl, že se o něj podělím i se čtenáři mého blogu.

Včera jsem totiž byl běhat a na Tisové, tam co je pension Gajdoš, tak mi najednou začal tenhle pejsek zezadu skákat na nohy :). Ono to není neobvyklé, takhle na mě skáčou psi často, takže jsem se ani nelekl. Podíval jsem se na něj, on byl takový bázlivý, tak jsem ho pohladil a běžel jsem dál. No a asi po sto metrech mi zase skákal na nohy :). Tak mu říkám ať je hodnej a běží za páníčkem, ale nikdo nebyl v dohledu. No tak jsem prostě běžel dál, já nemůžu moc zastavovat jinak bych nastydnul a on prostě běžel se mnou. Byl strašně šikovný a já mám rád u běhání společnost, tak jsem si s ním povídal a jak byl docela vysoký, tak jsem ho za běhu i dost hladil :). Sice teda jsem chudáka hodněkrát nakopal do tlamy, protože on pořád přebíhal z jedné strany na druhou a vždycky to vzal přes moje nohy, jednou mě málem shodil na zem, ale jinak to šlo :). No a když jsme přebrodili potok, který byl strašně rozvodněný, tak jsem se rozhodl, že zavolám na Městskou policii a zkusím se zeptat, jestli s psíkem něco neudělají. Ten pejsek měl na známce napsáno jen Nejdek 2016, takže jsem si říkal, že je možná přímo z útulku - to ale nebyl. Městskáčům jsem ho popsal, řekl jsem, že běžím za pár minut kolem LDN a že bych jim ho tam rád předal a oni, že tam mám ale počkat. To jsem jim řekl, že v žádném případě, že bych zmrznul, tak říkali kde bydlím, tak jsme se domluvili, že si ho vyzvednou u mě. No jenže já nemohl běžet Křížákem, protože jsem tamtudy běžel nahoru a tam bylo tolik stromů, že jsem víc lezl než běžel a tak jsem zpátky musel běžet po silnici a to byl problém. Protože pejsek pořád běhal naproti autům a za chvíli by ho někdo srazil. Naštěstí mě poslouchal docela, takže jsme běželi, jakmile jelo auto, tak jsem ho zavolal, on se ke mně tisknul, jak kdyby nemělo být žádné zítra a takhle jsem ho držel dokud auto nepřejelo dál. No byl to boj, ještě Jiráskovka je rozkopaná a nešlo tam proběhnout, takže jsem to musel vzít okolo přes Karlovaskou po chodníku, tam pejsek skákal na nějakou babičku a ta řvala jak šílená, že se psů bojím a že si ho mám držet a že si nemám pořizovat psa, když ho nezvládám. Tak jsem jí chtěl říct, ať táhne do prdele, ale řekl jsem pouze, že ten pes není můj a běželi jsme dál. Dole na Karlovarské bylo fakt hodně lidí i s děckama, které se ho báli, tak jsem ho chytl za obojek a vedl ho ten zbytek cesty po chodníku. Pak jsem ho pustil, doběhli jsme ke mně a on se mnou nechtěl do vchodu, bál se :). Byl fakt chytrej, tak jsem ho venku odchytil a násilím ho dovedl do vchodu. Tam jsme chvíli čekali, prošlo pár lidí, když to nebyli vyšinutí sousedé a líbil se jim pejsek, tak jsem ho pustil, ať se s nima pomazlí a po pár minutách přijeli městskáči a tak jsem jim ho předal. Akorát měli na telefonu nějakého pána, ohledali mu tu známku a do telefonu potvrdili, že to je on. Pak ho nemohli naložit do auta, protože on tam prostě nechtěl, bál se a pořád se chtěl jen mazlit :). Nakonec si ale dal říct a odjeli. Policajti mi moc děkovali a já měl super zážitek :).

PS: omlouvám se za kvalitu příspěvku, nechtělo se mi to přepisovat, takže jsem to sem dal tak, jak jsem to popisoval kamarádovi na Skypu :). A za kvalitu fotek se omlouvám taktéž, orosený mobilní foťák a neposedný pejsek nejsou dobré kombinace pro dosažení ostrých snímků :).

• • •
27. Říjen, 2017
Zařazen do: Filmy, Život — Klerik @ 09:17

Byly doby, kdy jsem doslova hltal Hvězdné války. Miloval jsem filmy, seriály, knihy, hudbu a prostě všechno, co se kolem SW točilo. Nešlo o žádnou posedlost, ale strašně mě to bavilo. Po Epizodě 7, jsem si byl jistý, že Hvězdné války tu s námi budou ještě dlouho a že je svět ještě v poráku. Jenže pak přišel Rogue One a já na Hvězdné války zanevřel.
Rogue One jako by byl z úplně jiného světa v nějaké úplně jiné a né až tak předaleké galaxii. Jakoby se jeho příběh odehrával na zemi, kde neexistuje čest, logika nebo sny. Byl to surový obraz dnešní nepříjemné reality zasazený do děje v budoucnosti. Kdyby to byl příběh z jiného vesmíru, tak by to bylo vlastně v pořádku, ale SW nemá být o tom, že ti rádoby dobří klidně někomu vrazí kudlu do zad když to nečeká. Tahle surovost a syrovost nemá v SW co dělat.
Star Wars tím pro mě utrpělo takovou ránu, že jsem se od něj raději držel dál. Ale opět se nachýlil čas a blíží se doba vánoční a nová premiéra dalšího SW filmu je takřka za dveřmi a ve mně opět vzorstla naděje, ale zároveň přišel i obrovský strach. Co když to bude stejné jako loni?
Z nový trailerů nedokážu vyčíst ani atmosféru, ani jestli se tam budou opět vyskytovat nechutnosti a blbosti. Trailery jsou sice natočeny v temnější atmosféře, ale to ještě nemusí nic znamenat, protože u zmíněného RO byly trailery výborné a přišla ta hrůza a děs. Nezbývá tedy nic jiného než doufat, že se Hvězné války vrátí stejně kvalitní, jako byla Epizoda 7 a my tak budeme moci na Epizodu 3,5 zapomenout - je to pro mě ale velmi těžké.

• • •

Strany:
[_] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9]