Nacházíte se v kategorii: Linux

30. Srpen, 2009
Zařazen do: Linux, Život — Jiri @ 21:28

Moje mamca kdysi chtela v pocitaci poslouchat radio a ja ji teda koupil do pocitace radio kartu PCI RadioLink - SF64-PCR. Tehda jsem byl do PC jeste tezky nadsenec, takze jsem ji na jeji pocitac nafrkal Gentoo a cokoliv chtela jinak nebo navic jsem ji poctive kompiloval. Na Gentoo s jadrem 2.4 nebyl problem ovladace pro zminenou radiokartu zkompilovat a radio samotne rozchodit, s prechodem na jadro 2.6 byly sice s ovladacem problemy, ale i to se zanedlouho vyresilo. Kdyz mamca potrebovala novy pocitac, tak uz jsem nechtel u jejiho PC travit tolik casu a tak jsem ji tam nasadil Mandrivu 2007, kterou tam mela do minuleho mesice a kde PCI RadioLink fungoval absolutne skvele diky ovladaci, o kterem se doctete treba zde.

Nanestesti (i kdyz to zalezi na uhlu pohledu ;-)) doba opet pokrocila a minuly mesic mamka kupovala (nebo spis ja ji kupoval a ona si to nastesti platila :)) opet novy pocitac, protoze prece jen ten stary (Celeron 1.7 uz je na dnesni dobu opravdu pomaly) uz proste nedostacoval. A na novy pocitac patri samozrejme nova distribuce s novym jadrem, kde uz ale bohuzel stary ovladac nefunguje a mamca tak bohuzel uz nemohla radio poslouchat. Resenim bylo bud koupit novou kartu a nebo najit nekoho, kdo naroubuje stary ovladac na nove jadro - konkretne Mandriva 2009.1, kenel 2.6.30.5. Ani jedno se neukazalo byt uplne schudne a me najednou osvitila spasna myslenka a vzpomnel jsem si na program, se kterym jsem radio zkousel poustet hned poprve - FMIO.

FMIO je malinkaty program, ktery dokaze pustit radio z pomerne velkeho poctu radiokaret a nepotrebuje k tomu zadny ovladac, vsechny ovladace uz ma v sobe. Byl jsem zrovna u sebe na PC a tak jsem svoji Fedore zadal do hledani v repozitari "fmio". Fedora okamzite vyhodila nejnovejsi verzi 2.0.8 a ja tedy predpokladal, ze v Mandrive to nebude take problem. Kdyz jsem se dostal k mame a sednul si k jejimu PC, tak jsem zjistil, ze i kdyz jsem ji tam pridal repozitaru opravdu kvanta, tak v zadnem FMIO neni. Vyzkousel jsem tam natvrdo naflakat balicek z Fedory, ktery sice fungoval, ale nebylo to uplne ono a tak jsem se uchylil ke kompilaci s rovnou zvolenym defaultnim ovladacem pro PCI RadioLink (#define DEF_DRV "sf4r" do config.h v src). Kompilace a instalace probehla bez problemu a pak uz stacilo zadat jen "fmio -f 93.8" a rozeznela se Evropa 2. Vytvoril jsem mamce na plose par ikonek, do kterych jsem napral nekolik jejich oblibenych stanic a pridal jeste jednu ikonku pro uplne ztlumeni radia (ta obsahovala prikaz "fmio -v 0"). Mamka je absolutne spokojena, dokonce rika, ze ji ty ikonky vyhovuji vic nez puvodne pouzivane KRadio.

Takze vsem FMIO urcite doporucuji.

• • •
28. Srpen, 2009
Zařazen do: Linux, Život — Jiri @ 13:49

Jsem už dlouhá léta, něco pod deset roků, uživatelem Linuxu. Mou první distribucí bylo SuSE 6.4 (bylo přílohou časopisu Chip), kterému jsem skoro nerozuměl, ale které mě rozhodně zaujalo. Proto když jsem se dozvěděl, že jde koupit Linux i s knihou, tak jsem nevíhal a objednal jsem si RedHat 6.2 od nakladatelství Computer Press. Tato distribuce byla trochu jiná a zprvu mě zaujala o mnoho méně než SuSE a vzhledem k tomu, že jsem měl vadnou základní desku, tak mi Linux hrozně často padal – ironií v tomto případě je, že padal o mnoho více než tehdejší Windows 95 (připomínám, že vina padá na mou základní desku, nikoliv na Linux :)). Zlomil jsem tedy nad Linuxem na nějakou dobu hůl a dál si „užíval“ widlí a stále jsem soubory řešil přes M602 a vůbec jsem celý Windows dost obcházel. Díky bohu se ke mně díky časopisům jako byl zmíněný Chip nebo třeba Computer a PC-World dostávaly další verze distribucí a navíc už se pomalu ale jistě začal rozvíjet internet, takže jsem se o Linuxu mohl i něco pořádného dočíst. Internet byl ale nakonec zase na nějakou dobu důvod, proč jsem Linux nenasadil, protože na můj softmodem nebyl stále žádný použitelný ovladač. Softmodem jsem tenkrát poprvé pořádně rozchodil až na Mandrake 8.x, kde mi ale zase nešla zvuková karta, takže jsem musel použít jádro z RedHatu, kde fungovala a prostě dostat celý Linux do funkční podoby byla opravdu fuška. Naštěstí doba softmodemů netrvala dlouho a i k nám do Nejdku se dostala WIFI. Juhů, to byl kalup, softmodem jsem chtěl vzteky rozšlapat a nadával jsem, jak je k sakru možné, že jsem ho používal tak dlouho. K WIFI jsem potřeboval jen síťovku a s těmi v Linuxu žádný problém nebyl.

Než jsem se dostal do tohohle bodu, kdy Linux opravdu se vším fungoval stoprocentně, utratil jsem za linuxová cd s distribucemi hotový majlant, kupoval jsem časopisy a nechal jsem si na internetu od specializovaných služeb CD s Linuxem i vypalovat. Teď jsem měl WIFI a nebyl problém si celou distribuci stáhnout a vypálit. No a zrovna vyšel skvělý, úžásný a do dnes nepřekonatelný RedHat 9, který byl mou první vlastnoručně staženou a vypálenou distribucí. Tenhle borec mi na PC vydržel rok a Windows jsem poprvé ze svého disku kompletně odstranil a vlastně to tak zůstalo do dnes. S RedHatem 9 jsem byl absolutně spokojený, sice mi nefungovaly updaty, takže každou verzi Mozilly jsem musel stahovat ručně (tenkrát to bylo víc balíčků a docela fuška), navíc kdykoliv jsem se dočetl, že vyšla nějaká hra nebo cokoliv a já se ji pokusil zkompilovat, tak to vyhodilo chybu a já byl v hajzlu, protože v C++ neumím, ale i přes to, jsem si RedHat užíval (tentokrát bez uvozovek). Vydržel jsem u něj rok a něco a pak jsem se dočetl o skvělém a dokonalém Gentoo, kde prý kompilace funguje vždycky, protože se tam prostě kompiluje všechno :)). Instala byla mnohem složitější, žádný instalátor, žádná nápověda, ale zase na druhou stranu tak dobře zpracovaná dokumentace, že nešlo skoro udělat chybu. Gentoo bylo úžasné, sice každou novou verzi, kterou jsem chtěl, jsem kompiloval hrozně dlouho a když byl nějaký větší update Gnome, tak to vyšlo třeba i na pár dní, ale ten systém jsem si nastavil tak dokonale k obrazu svému, že na něj do dnes vzpomínám jen v nejlepším. Na neštěstí jsem skončil školu a jako zaměstnanec jsem už neměl čas kompilovat si nové balíčky tak jako za studentského záškoláctví :). Nezbylo, než se poohlédnout po nějaké další distribuci. Moje oko jasně padlo na Arch Linux v tehdejší verzi 0.6.

Arch Linux byl rollingupdate jako Gentoo, ale byl binární, takže žádná blbá kompilace. ArchLinux jsem nainstaloval a ta jedna instalace mi na disku vydržela přes 3 roky v kuse. Chvíli jsem tam používal Gnome, pak zase KDE, pak XFCE (asi nejdéle) a prostě nebyl jediný důvod zkoušet něco jiného. No ale pak začalo zažívat boom Ubuntu, Fedora, Mandriva a já to všechno chtěl vyzkoušet, virtualize tenkrát nebyla nic moc, LiveCD taky ještě nebyly tak super jako jsou dnes a k pořádnému otestování jsem prostě potřeboval ten systém nainstalovat. Takže jsem o Arch při jednom neštastném pokusu přišel a od té doby jsem se mezi distribucemi neuměl úplně rozhodnout.

Vyzkoušel jsem spoustu těch velkých ale i malých dister – Fedora, Ubuntu, Mandriva, Slackware, Frugalware, Paldo, Foresight, Sabayon, ...

Ubuntu je za začátku dobré, postavené na Debianu, takže ani jiné být nemůže. Nicméně jeden známý řekl zajímavou větu: „Ubunu hnije“. Tenkrát jsem se od srdce zasmál, ale po trochu dlouhodobějším používání jsem musel uznat, že má pravdu. Ubuntu jakoby načichlo něco z widlí a po nějaké době vám přestane fungovat to nebo ono, něco se zpomalí, něco se podělá a já nevím vůbec proč a hlavně jak to řešit. Nakonec jsem si položil otázku „Proč to řešit?“. Ubuntu jsem používal v několika verzích a všechny trpěly stejnými neduhy, takže od Ubuntu jsem dal na vždy ruce pryč. Linux, který hnije vážně nebrat.

Slackware ..... jak začít, je to totiž taková distribuce, která někomu připomíná dobu kamenou, protože nemá balíčkovací systém, někdo se takovému názoru směje, protože mu balíckování ve slacku přijde prostě super. Já o Slacku musím říct především to, že je úžasně přehledný, u všeho jsem věděl kam šáhnout, všechno je hrozně intuitivní a na všechno se dá přijít jen se trochu zamyslet. Navíc je Slack úžasně rychlý, s takvým Ubuntu se jeho reakce vůbec nedají srovnat. Nicméně mi dost vadilo, že jsem si Gnome musel doinstalovávat a na další verze Gnome se šíleně dlouho většinou čeká a u KDE 3.5 bych určitě nevydržel ani hodinu. Navíc po určité době člověku opravdu začne scházet ten konfort balíčkovacího systému a i když riskuju, že budu nařčen z pičurákovství, tak se dovolím zmínit skutečnost, že instalace programů, ve slacku, mi trochu připomíná Windows, protože člověk musí na web, najít si balíček (ve widlích instalátor), stahnout ho, ručně nainstalovat a pak teprve spouštět. Takže od Slacku jsem musel taky rychle utéct.

Mandriva je dnes jednoznačně tou nejlepší distribucí pro začátečníky a pro původní uživatele Windowsů. Jé krasně a přitažlivě vyvedená, velmi dobře odladěná, repozitáře přetékají a urpmi je prostě skvělé a svižné – zatímco urpmi už má zjištěny závislosti, tak Fedorácký yum je teprve u refreshe prvního pluginu. Mandrivu instaluji a nebo jen doporučuji každému zájemci o Linux. Ti co koukají na pozlátko na ní oči můžou nechat, ti co se nechtějí o nic starat mají vystaráno a ti co by chtěli do systému trochu víc šťourat se do toho mohou s vervou pustit, protože Mandriva je rozhodně jednodušší a přehlednější než třeba Debian. Moje mamča už Mandrivu používá několik let, ještě před měsícem měla na počítači stále verzi 2007.0 a všechno jí bezvadně fungovalo. Když jsme jí nedávno koupili nový, tak jsem jí tam nahodil 2009.1 s KDE 4.2.4 a mamka je snad ještě spokojenější. Vlastně ani sám nevím, přoc Mandrivu nepoužívám já. Vždy ji vyzkouším, jsem spokojen, ale netrvá to dlouho a odinstaluji ji, protože mě ten systém tak nějak „nebaví“ ... lepší důvod jsem nevymyslel :).

Frugalware si vzal jako předlohu Slackware a použil na něj Arch Linuxový balíčkovací systém. Má jak rolling update verzi, tak stable verzi, která vychází každých půl roku. Vyvíjejí ho praktický samí mladí lidé, kteří od systému chtějí vlastně to samé co já sám, repozitáře jsou dost velké, s aktuálností balíčků je to v pohodě, můžete si ho vyzkoušet přes livecd (i když jen s KDE) .... čte se to celkem dobře ne? :) No ale chyba lávky, já ten systém vlastně ani nidky pořádně nenainstaloval, je to jediná distribuce, kterou jsem nedostal do konečné použitelné podoby. Při instalaci na mě létaly tuny chyb, po instalaci také a to u všech mnou zatím testovaných verzí. S Frugawarem jsem skončil a nehodlám už mu věnovat čas.

Sabayon má být něco jako binární Gentoo, hned po instalaci na mě mrskal haldy pro mě nepotřebných programů a nějak jsme si nerozumněli, takže na disku nevydržel snad ani dvě hodiny a už mastil pryč. Prý je to ale už lepší, třeba ještě někdy zkusím.

Paldo je malinkatá švýcarská distribuce, která už na livecd má nvidia ovladače, z livecd se instaluje, už na livecd vypadá docela hezky i přes to, že používá nějaký default Gnome skin. Balíčkovací systém je upkg vyvíjený jen pro tuhle distribuci a i když je to vcelku zajímavý počin, tak díky malým repozitářům, pomalosti celého upkg a nepříliš povedené syntaxy buildovacích souborů pro balíčky (i když mnohem povedenější než u DEB) a ještě zvláštnějšímu přístupu jejich instalace z localu (nikoliv špatnému) jsem se rozhodl, že budu používat raději nějakou z větších dister.

Foresight Linux, no tady byl tahák jasný – conary. Conary je balíčkovací systém, který je vymakaný tak, že při stahování updatu stáhnete jen tu část, která se opravdu updatovala a nemusíte stahovat celý balík znovu. Navíc je ta distribuce celkem hezky orientovaná na Gnome a ještě k tomu si vzala spoustu nástrojů včetně instalátoru z RedHatu. Tohle se taky tak nějak dobře čte co? :)) Jenže skutečnost je vysloveně žalostná. Conary je POMALÉÉÉÉ, bože to je pomalé, já myslel že umřu při čekání na conary, pořád jsem si myslel, že to přejde, že to je jen ze začátku než se načte totálně všechno a pak už se budou načítat opravdu jen části balíčků a včechno bude svižné. Kdepak, to je tak pomalé, že se chce až brečet. Navíc ta distribuce není až tak moc odladěná a i přes dobrou ochotu od komunity na IRC, kde mi někteří ochotně nabízeli pomoc a přes SSH se snažili chyby hledat a vše na mém PC napravit, se mi nepodařilo systém dostat do podoby, se kterou bych byl spokojen. Foresight už nehodlám zkoušet, dokud se někde nedočtu, že se conary zrychlilo o 500%.

Fedora je perla mezi distribucemi Linuxu, Fedora je inovátor, Fedora je nástupce RedHatu, Fedora je stabilní, Fedora je aktuální, Fedora je zaměřená na Gnome (ale s KDE funguje skvěle), Fedora má pro mě nejpřitažlivější design, Fedora používá PackageKit, se kterým je yum mnohem rychlejší, Fedora se bezproblémově updateuje na novou verzi, Fedořiny repozitáře přetákají, Fedora je prostě boží. Všechno co jsem napsal je opravdu pravda. Fedora je distro, které nasazuje nejnovější verze programů, které jsou kolikrát psané přímo pro Fedoru a ostatní distribuce ty programy teprve začnou používat až se ve Fedoře osvědčí. Zvláštní je, že to nejde absolutně znát na stabilitě systému, naopak, Fedora nejen, že nehnije (zase se musím smát :)), ale se stabilitou je to tak dobré, že se nebojím Fedoru nasadit i na server. Prostě Fedora je jeden z mých favoritů na nejlepší distro. Jo a abych nezapomněl, tak RPM balíčky už umí taky vymakat tak, abyste si z nich stáhli jen to nové a netahali to vše znovu (pochopitelně rychleji než conary).

Takže už skoro dva roky pendluju mezi Fedorou a Arch Linuxem a pořád si nemůžu vybrat, která z těchhle distribucí je ta pravá .... teď zrovna píšu z Fedory 11 ;-).

• • •
14. Srpen, 2009
Zařazen do: Linux, O LinuxGames.cz, Život, Ostatní — Jiri @ 09:58

Tak po dlouhé době už zase běží můj blog a s ním samozřejmě i můj server. Tentokrát se stalo opět to, co se stalo minule, tedy že blesk uhodil do toho správného místa a mně vyhořela základní deska. Tenhle typ základní desky se už bohužel nevyrábí a tak bych musel svoji rackovou skříň celou předělat a to se mi vůbec nechtělo. Naštěstí zde byla i možnost umístit do serverovny počítač v klasickém provedení a já naštěstí měl dostatek komponent, abych nějaký sestavil. Sice to není nic moc, je to jen Celeron 1.7GHz, ale dočasně to bude muset stačit.

Nahodil jsem tam Fedoru 10, samozřejmě jen ve verzi x86. Běží už všechny služby od mailu, přes web, až po jabber server s ICQ branou. Neni to x86_64 a navíc je procesor opravdu o dost slabší, takže se systém hýbe celkově mnohem hůř, nicméně se zdá, že funguje spolehlivě.

Nezbývá než doufat, že tentokrát server vydrží mnohem déle :)

• • •
21. Únor, 2009
Zařazen do: Linux, Hry — Jiri @ 18:56

Pokud ma nekdo u hry Prey pod Linuxem stejny problem jako ja s preskakovanim zvuku, tak mne pomohl nasledujici prikaz:

export SDL_AUDIODRIVER=esd

• • •
2. Prosinec, 2008
Zařazen do: Linux — Jiri @ 10:32

Pred tydnem vysla dalsi verze me oblibene distribuce Fedora. Uz rok jsem mel na sve PC Arch Linux a nejak jsem nebyl spokojen a rikal jsem si, ze je nacase se zase na cas vratit ke stare dobre Fedore. Mno a sveho rozhodnuti rozhodne nelituji. Fedora 10 je opravdu dobre odladena distribuce, ktera sve materske distribuci, tedy RedHatu, rozhodne nedela ostudu. Funguje tu opravdu vsechno, grafika je suprova, rychlost vylepsena, software aktualni, cely system je stabilni a repozitare jako vzdy pretekaji :).

Pokud tedy vahate s prechodem na Fedoru 10, tak uz nevahejte, je to opravdu super distribuce, ktera uspokoji jak zacatecniky tak pokrocitele uzivatele Linuxu.

• • •
4. Květen, 2008
Zařazen do: Linux — Jiri @ 16:27

Uz pomerne dlouhou dobu vlastnim bluetooth headset Motorola H300 a do ted se mi tu jen tak povaloval, protoze mi vubec neslusi a tak ho ven nenosim a tudiz ho tedy vubec nepouzivam. Mno a dnes jsem zkousel nove Ubuntu 8.04 (mimochodem nevypada to tak zle jak se rika ;-) a nevim co me to napadlo, kdyz jsem videl, ze v repozitarich je i bluetooth-alsa, rozhodl jsem se, ze zkusim headset spojit s pocitacem primo na Live CD Ubuntu ..... no a svete div se, prave v ousku posloucham svou oblibenou hudbu, zatim sice jen pres mplayer a mam s tim i par problemu, ale kdyz uz to jede, tak uz by nemel byt problem to v materske Fedore doladit do dokonalosti :)

• • •
7. Březen, 2008
Zařazen do: Linux, Hry — Jiri @ 14:51

Když už jsem v tom psaní, vzpomněl jsem si, že jsem jsem nenapsal o tom, jak dopadlo moje testování zapůjčené ATI karty.

Ovladače se instalovaly dobře, výkon ve hrách ušel, grafika dobrá, ale měl jsem problémy s Compizem a videa se nedala přehrávat bez parametru "-gl", jinak byl obraz hrozně kostičkovaný - prý je to opravené v nové verzi 8.03.

Z toho důvodu, jsem nakonec zůstal věrný grafickým kartám nVidia a koupil jsem si Leadtek WinFast Geforce 8800GT s 512MB a jsem NAPROSTO spokojený a nemám žádné problémy.

• • •
9. Únor, 2008
Zařazen do: Linux, Hry — Jiri @ 00:09

Jsem dlouholetym uzivatelem karet nVidia, ale v posledni dobe, se mi zda, ze karty ATI se dost zlepsily a technologicky jsou o neco vys nez NV. Proto jsem se rozhodl udelat maly test a zjistit jak je na tom povestna (ne)podpora Linuxu ze strany ATI a zda jsou stale pritomny problemy, ktere me od koupi karty od teto znacky porad odrazovaly. Od kamarada jsem si pujcil jeho Gigabyte ATI gv-rx155256d-rh, ktera je postavena na jadre X1550 a zkusim ji poradne otestovat na Linuxu.

No uvidime zitra, ted uz jdu spat.

• • •
6. Leden, 2008
Zařazen do: Linux — Jiri @ 16:11

Mno nic moc :). Ano hned takto na začátku to napíšu. PCLinuxOS je v poslední době jednou z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších distribucí. Někteří tvrdí, že je to jen móda, jiní že to je jen dobrá reklama a někteří tvrdí, jak je to skvělý systém. No chtěl jsem to vyzkouset na vlastní kůži, abych věděl na kterou stranu barikády se mám přidat :). Nakonec se nepřidám nikam, prozatím budu zastávat názor, že distribuce razící heslo "Radikálně jednoduchá" je tu potřeba, ale že k tomu heslu PCLOS zatím jen směřuje. Vskutku se o to "být radikálně jednoduchý" snaží, ale v mnoha místech značně pokuhává. Ani by mi nevadilo, že v distribuci pro začátečníky nejsou hned nVidia "nonfree" ovladače, ale vadí mi, že na mém docela dobrém monitoru mi to hned ze začátku nastaví rozlišení o víc jak polovinu menší než jakého je můj monitor schopen a hlavně mi vadí, že bez úpravy xorg.conf tam to rozlišení ani jinak nedostanu <- tohle si myslím, že začátečníka hned odradí. Dále mi vadilo, že na můj USB BlueTooth modul se PCLOS úplně vykašlal a na první viditelný pohled o něm neřekl ani slovo, takže je to další věc, která by pro začátečníka byla jen velmi těžko řešitelná. Jsem asi zmlsaný z velmi kvalitně zpracované Fedory, ale takové neduhy mě u PCLOS opravdu zamrzely. Další věcí je design, vím, že je to otázka vkusu, ale přece jen, to co PCLOS na první pohled předvádí není vůbec hezké a udělat z toho hezký systém dá docela fušku.

Ale abych jen nekritizoval. Líbí se mi, že hned na Live CD si můžete vyzkoušet ten nejpoužívanější software a až na OO.O tam najdete snad vše základní. Dále se mi líbí, že už jsou přítomny MS Fonty jako Arial a podobne. Určitě potěšující je i Control Center, které je opravdu vypracované, ale nemyslím si, že by se nějak extra lišilo od toho co je v Mandrivě. Dále je skvělá přítomnost Sun Javy a to je asi tak všechno.

Sečteno a podtrženo - PCLinuxOS nenabídne nic víc než by nabídla klasická Mandriva, ze které PCLOS vychází a za Mandrivou rozhodne ztrácí na kráse a celkové použitelnosti. Navíc nemá tak dobrou českou lokalizaci a o dokumentaci ani nemluvím (pořád ve srovnání s Mandrivou). Pokud tedy hledáte distribuci pro začátečníky, určitě po PCLOS nesahte a pokud jste zkušenější uživatelé, úplně na ni zapomeňte.

• • •
16. Listopad, 2007
Zařazen do: Linux — Jiri @ 21:11

Nedávno jsem si pořídil vlastní server a rozhodl jsem se, že jako serverový OS použiji CentOS 5. Vy, co čtete můj blog, určitě víte, že mám rád Fedoru a tak je volba CentOS, tedy free Red Hat klonu, celkem logická.

Než jsem se ale dal do instalace, tak jsem musel nastavit HW raid. Na serveru je použití RAIDu vhodné a moje deska Aspen Hill 3000 ho podle všeho podporuje. Při bootu mě server vyzval ať pro konfiguraci RAID zmáčknu Ctrl+E, to mě hodilo do celkem sympatického nastavení, po chvíli jsem měl vše nastavené a tak jsem vložil CentOS CD pro samotnou instalaci. Jenže OUVEJ, při instalaci to žádné raidpole nevidělo. Hned jsem se tedy vydal na stránky www.centos.org a nahlédl do dokumentace. Zjistil jsem, že to zřejmě bude potřebovat ovladač, takže jsem hned šel na stránky Intelu. Tam jsem objevil dokonce hezký manuál přímo k mému RAIDu, kde byl dokonce i popsán postup instalace pod některými linuxovými distribucemi. Zjistil jsem, jaký potřebuji ovladač, který jsem také stáhl ze stránek Intelu (stáhl jsem verzi pro RHEL 5, protože CentOS 5 s ním má být 100% kompatibilní). Ještě dodám, že samotný manuál mě posílal původně někam na stránky www.lsi.com, kde to bylo značně nepřehledné a dal jsem tedy raději přednost skvěle zpracovaným strankám Intelu.

Problém byl trochu v tom, že na server mám připojen jen jeden USB CDrom a nic víc, žádné disketové a další mechaniky a ovladače pro RAID jsem prý měl nakopírovat na prázdnou disketu. Rohodl jsem se, že to risknu, nakopíroval jsem ovladače na prázdné RW a znovu jsem zkusil instalaci CentOS. Tentokrát jsem ale hned při bootu zadal "linux dd" místo klasického odlepnutí enterem. Volba "dd" znamená, že vám systém nabídne, ještě před samotnou instalací systému, přidání dalších ovladačů. No konečně se mě to zeptalo jestli chci nahrát další ovladače a já už se obával, že budu muset někde shánět nějakou disketovou mechaniku, nebo další CDROM. Ale proběhlo to hladce, instalace mě totiž vyzvala, abych vložil medium s drivery do stejné mechaniky ze které jsem instaloval, ještě jsem se trochu bál, že CD nepůjde vysunout, ale to se nestalo a já vložil CD s drivery, za sekundu si je CentOS natáhl a já mohl vesele pokračovat v instalaci.

Tentékrát se už si to RAID našlo a zobrazoval se přesně podle mých představ. Hned jsem ale narazil na další menší problém. Měl jsem totiž jen jedno instalašní CD, CentOS 5 jich má celkem 7 a já jsem si říkal, že by systém mohl být celkem inteligentní když ty CD nebudu mít, tak mi povolí nainstalování balíčků pouze z CD, které mám a zbytek si doinstaluji později - samozřejmě, že to jsem si to moc hezky maloval, takhle to prostě nejde. Rozhodl jsem se tedy, že zkusím instalaci z Internetu, narazil jsem na další problém, že to po mě chtělo doménu a adresář ze kterého instalovat. Tady celkem rychle pomohl strejda Google a já zadal jako doménu "lisa.gov.pt" a adresář "/ftp/centos/5.0/os/x86_64" - můžete použít samozřejmě jakýkoliv jiný, ale mně nebavilo se někde hrabat a doslova jsem tam naflakal to první co na mě googlík vybalil :).

No a je 21:10 a já ještě instaluji, protože nemám zase tak rychlou lajnu. Další poznatky příště :).

 

• • •

Strany:
[1] [2] [3] [4] [5] [_] [7]