Magapolis

Jak si někteří z vás možná všimli, tak jsem se začal hodně orientovat na české autory a jedním z nich je samozřejmě Miroslav Žamboch. O některých jeho knihách už jsem zde psal. Megapolis je jedna z jeho novějších knih a musím říct, že co se týče abstrakna, tak asi nejnadupanější. Jedná se o několik povídek, všechny soustředěné do prostředí města Megapolis, kde platí opravdu zvláštní zákony a pravidla. Neudu to tady rozvádět do detajlů, ale hlavní postava sokromého detektiva Dextera je člověkem s vlastní vůlí, tedy figurou, ale je vázán pravidlem, že musí přijmout všechny zakázky, které mu kdo nabídne. Tím se dostává samozřejmě i do střetu s vlastními zájmy a je dokonce nucen pozabíjet svoje přítele Ninja želvy :)) a spolupracovat s Trhačem :). Jindy zase dělá zakázku s panenkou Barbie. Takže o bizardnosti není nouze, to je každému asi jasné :).

Ke knize jsem měl trochu odpor, protože tématika mi přišla hodně zvláštní. Nicméně Žamboch opět nezklamal a tuhle bizardnost vypiloval na úroveň, která je absolutně lehko čitelná a docela lehko stravitelná. Takže když překousnete poměrně zvláštní a netradiční přostředí, tak se do knihy určite zažerete a ona vás nezklame a nejspíš nadchne.

Fakt hustej nářez

O Františkovi Kotletovi se dost často píše v tom smyslu, že je to druhý Kulhánek. Já si to tedy tak úplně nemyslím. Kotleta má styl hodně podobný Kulhánkovu stylu, ale Kulhánek je vtipný úplně jinak. Kotleta má tak 90% všech přirovnání a vtipů založených na sexuálních tématech. Kulhánek má samozřejmě daleko větší záběr a navíc zaplouvá do technologických podrobností, kterým se Kotleta vyhýbá. Tím ale nechci říct, že by byl Kotleta špatný, jen poukazuji na to, že je o dost jiný než Kulhánek a bylo by chybné si myslet, že by Kulhánka dokázal nahradit ... a to nemluvím o mistru žánru Kopřivovi.

A teď už ke knize samotné. Jedná se o druhou knihu z trilogie Bratrstvo krve a vlastně i o druhou knihu Františka Kotlety celkově. O prvním dílu jsem tady nepsal, ale kniha se mi hodně líbila a na druhý díl jsem se opravdu hodně těšil. Hned na začátek musím říct, že mě kniha nezklamala a byla prostě super. Kotleta se sice na můj vkus až moc vyžívá v, již zmíněných, vtipech o gayích, ale i tak je to pořád sranda :). Akční je to dost, nápadité taky, ale jednu obrovskou výtku bych měl - NESNÁŠÍM OTEVŘENÉ KONCE! Proč to sakra nemohl Kotleta zakončit tak, aby na to člověk nemusel dál tolik myslet a představovat si hodně alternativ, které se dál odehrají. Pokud tedy dokážete vydržet, tak doporučiji s četbou téhle trilogie počkat, až budou všechny díly na světě a tím pádem nebude sklamáni vůbec.